Vlajka hradu u Stříbrného jezera

"Teď slouží králi v Thorniarský rokli," zabručela Murdra, zatímco hadrem naštvaně utírala stůl.
Diego rychle sáhl po své medovině, než mu ji shodila na podlahu. "Lester?" zeptal se s pochybami v hlase a sebral ze stolu i svou šavli. "Opravdu mluvíme o tom samém člověku? Ten Lester, kterého já znám, je holohlavý a má na tváři tetování."
Murdra bryskně přikývla. "Nejen tvůj přítel," zasyčela a švihla hadrem o dubové dřevo. "Sebrali taky rybáře a dřevorubce, ti bídní psi!" hadr si přehodila přes rameno a na jejím čele se leskly kapky potu. "Všichni stálí štamgasti jsou v tahu! Zůstal tu jen Rauter a jeho kumpáni; a pár cestovatelů možná... ale kdo bude na cestách, když tu bude válka?"
Diego položil svou šavli zpět na stůl. "Kdy je odvedli?"
"Před dvěma dny. Kolem poledne."
"Zvláštní," zamručel Diego, srkajíc medovinu. "Nevšiml jsem si žádných běžných lidí dovlečených do Stewarku."
"Nebyli ze Stewarku," zavrčela Murdra. "Od Stříbrnýho jezera, všichni."

Gawaan

Diego se zamračil. "Gawaanovi muži," řekl, dávajíce si další lok medoviny.
Murdra přikývla. "Furt mleli cosi dobrovolně, dobrovolně, ale ani jim nedali na výběr, nikomu."
"Mohlo by jít o pomstu," přemýšlel Diego, na což Murdra nasadila zmatený pohled. "Baron Renwick odmítl podpořit Gawaana svými vojáky. Stewark se připravuje na obléhání."
"Ale proč to Lord Gawaan udělal - na to nemá žádný právo!"
Diego se ušklýbl. "Je to bratr krále Ethorna a velitel královského vojska na západě Argaanu. Kdo ho zastaví?"
Murdra neodpověděla. Král by ho zastavil, pokud by nebyl odříznutej a oblejhán, pomyslela si. Čestnej chlap to je, ten král. Poslal vlastní léčitele, abych zahránili Belgora.
Diego dopil svůj pohár. "Kterým směrem šli."
"Přes bažinu," odpověděla Murdra. "Chystáš se taky sloužit králi?"
"Ne," řekl Diego s úšklebkem. "Možná je ještě dohoním."
"To těžko," odsekla Murdra, zatímco sebrala prázdný pohár. "Nikomu netrvá dva celý dny dojít do Thorniarský rokle, navíc přes bažiny. Ti už 'sou dávno v Krvavým údolí a mlátěj tam hlava nehlava."
Diego vstal a vylovil z malého koženého vaku pár zlaťáků. "Kdo ví?" řekl a vhodil mince do pohárku. "Možná přenocovali v bažině, aby nabrali další lidi do služby Ethornovi."
Murdra koukla do poháru a pozorně spočítala zlato. "Mágy?" přemítala.
Diego zakroutil hlavou. "V bažině je spousta různých lidí. Pokud by tohle vojáci zkusili ve stromě v Tooshoo, Milten by jim utavil zbroje z kůže a vystřelil je zpátky do bažiny."
Ten pirát očividně ví, co je to dýško, zamyslela se Murdra a nahodila spokojený úškleb. "Milten?"
Diego byl už na cestě ke dveřím. "Přítel," vysvětlil uvolněně. "Jeden z velmistrů z Tooshoo."
Hm, velmistr! Murdřiny oči se rozšířily. Musí bejt důležitej, tento pirát. Jinač by neměl takový důležitý přátele.

Lesterův palcát

Diego jen přátelsky mrknul a vykročil ven. "Lester?" slyšela jej Murdra dneska říct už podruhé. Nakoukla ven z okna a viděla Diegova potetovaného přítele, jak stojí přímo na jejím dvoře.
"Zníš překvapeně," poznamenal Lester.
"Myslel jsem, že's začal novou kariéru v Ethornově armádě," řekl Diego s úsměvem a poplácal Lestera po rameni.
"Ah, to není můj šálek medoviny," odpověděl Lester. "Stejně bych na to neměl čas." Prošel kolem Diega a vkročil do výčepu.
Něco je špatně, pomyslela si Murdra, šilhajíc po Lesterovi. Na jeho obočí byla zaschlá krev a na jeho šatech byly tmavé, nahnědlé skvrny.
Diego krev zjevně už také spatřil. Následoval svého přítele do výčepu a prohlížel si jej od hlavy až k patě. "Jak jsi utekl?" zeptal se.
Lester se usmál. "Měli jsme menší diskusi."
Diego se na něj skepticky zadíval. "Vážně?"
"Ano," odpověděl Lester měkce.
Murdra to ale nebrala. Palcát po jeho boku byl neposkvrněný, když byl naposledy u Rozštěpenné panny. Nepotřebuju ho, řekl důstojníkovi. Nyní byla ale žebrovaná hlava pokryta zaschlou krví.
"Ten důstojník nevypadal jako rozumnej chlap," vyhrkla Murdra.

Zbroj Stříbrovodských vojáků

"Nemluvil jsem s ním", odvětil Lester. "Jen s třemi jeho vojáky."
"To důstojníkovi nevadilo?" tázal se Diego.
"No, můj příteli, nebyl tam," vysvětlil Lester. "Podvrtnul jsem si kotník, a tak jsme byli trochu pozadu za jednou zatáčkou, a pak..."
Ani nekulhal, pomyslela si Murdra, ale nic neřekla.
"No," pokračoval Lester, "a pak jsme měli malý rozhovor, muž s mužem."
"To musela být ale debata," komentoval Diego s ironickým úsměvem.
"Proč?"
Diego ukázal na Lesterovo čelo. "Krvácíš."
Lester si otřel čelo a spatřil mezi prsty trochu krve. "Ah," řekl. "Ta není moje."
"No jistě, že není." Diego si sedl ke svému starému stolu a ušklíbl se na svého přítele.
Lester se k němu připojil a hladce přešel k jinému tématu. "Kde je Gorn," zeptal se.
Diego se začal šklebit ještě více zeširoka a opřel se o židli. "Ve Stewarku."
"Co tam dělá?" zeptal se Lester.
Diego neodpověděl, ale obrátil se k Murdře, jejíž oči se blyštily zvědavostí. "Dva poháry medoviny by se nám hodily a myslím, že můj přítel by ocenil trochu tvého vývaru."
Murdra zabručela a vrazila do kuchyně. Zatímco připravovala medovinu a vývar, slyšela, jak muži hovoří, ale byla příliš daleko, než aby zaslechla víc než pár slov. "Osobní strážce," slyšela je říkat, a "Renwick" a "zrada". Diego mrmlal cosi o nedůvěřování nikomu, zejména baronovi. Když se pak s pitím a jídlem vrátila ke stolu, ti dva už mluvili o něčem jiném. "Popluju do Setarrifu," řekl Diego, když si od Murdry bral svůj pohár medoviny. "Uvidíme, jestli dokážu zkazit Hagenovy a Leeovy plány. A ty?"
Murdra položila druhý pohár medoviny a kouřící mísu vývaru před Lestera. "Vracím se do bažiny," odpověděl. "Možná mohu nějak pomoci Miltenovi. Samozřejmě, že zkusím překazit ty samé plány co ty, můj příteli, jen z jiného úhlu." Mrknul na Murdru. "Dal bych si nějaký chleba."
Murdra jasně kývla a namířila si to zpátky do kuchyně. Ani nestihla popadnout nůž, aby ukrojila kousek z bochníku, když zaslechla ostré hlasy linoucí se ze dvora.
"Tak to je něco, na co si připijem, je tak?" slyšela řvát Rautera, což následovalo hlasité veselí.
Tak a je po šmírování, došlo Murdře. Muži z gildy bojovníků vrazili do výčepu a řvali na ni, aby jim přinesla medovinu. Murdra popadla hadru na svém rameni a hodila ji na kredenc. "Nejdřív chleba, pak medovina," zabručela. Alespoň nějací stálí štamgasti byli zpátky.