Vrátili se. Ne všichni, ale někteří ano. Murdra položila korbel, sebrala z pultu tác s poháry medoviny a spěchala s ním ke stolu obklopenému zvědavými muži z cechu bojovníků. "Z cesty!" zasyčela, když se prodírala přes statné muže k válečným navrátilcům.

Dřevorubci vypadali unaveně a potlučeně. Na sobě měli otrhané lehké zbroje se znakem Lorda Gawaana. Na zbroje i na tělo se jim lepily krev, hlína, saze a prach a ani jeden z nich neunikl nezraněn. Jejich zranění zakývaly špinavé obvazy. Grengarova noha byla v dlaze.

"No tak, Grengare," slyšela Murdra říkat Rautera, když pokládala podnos na stůl. "Chceme všechno slyšet!"
Grengar nevrle zakroutil hlavou. "Bolí mě kosti, Rautere, "a mám sucho v krku."
"Tak si dej noru nahoru a napij se něčeho!" Rauter popadl pohár medoviny z podnosu a nabídnul jej Grengarovi.
Grengar poslechl Rauterovu radu. Svou zraněnou nohu opřel o židli a pořádně si lokl medoviny, pak povzdechl a zeptal se: "Co chcete vědět?"
"Všechno," řekl Rauter.
Grengar znovu zakroutil hlavou. "Na to je i noc krátká a já jsem unavenej jako pes," odpověděl se zívnutím. "Jenom jsme vám přišli říct, že ještě žijem."
"Jo, a taky abyste si vy bojovníci nemysleli, že se někdo vloupal do naší chatrče, a náhodou nezmátili nás," přisadil si jeden z dřevorubců. Grengar přikývl. "Jo, to taky."
"Tak nám alespoň řekni, jak jste utekli," naléhal Rauter.

Grengar si dal další doušek medoviny. "Dobrá," povzdechl. "Stalo se to včera za úsvitu. Paladinové zaútočili na rokli, hordy paladinů. Úplně prorazili několik stanovišť, včetně toho našeho. Bojovali jsme, muž proti muži, ale rozsekali by nás na cucky, kdyby se neobjevil Lord Gawaan se svými rytíři a nezachránil nás. Zahnali paladiny zpátky." Grengar zasténal a poškrábal se na noze. "Když bylo naše stanoviště volné, rytíři nás pověřili odtažením zraněných zpátky k léčitelům z Krvavýho údolí. A to jsme taky udělali a nechali jsme si ošetřit i naše vlastní zranění. No a pak jsme si všimli, že tam nejsou žádné stráže, co by nás mohly odvlíct zpátky na bojiště, takže jsme prostě utekli. V lese jsme potkali Craglana. Dřív jsem ho měl za zbabělého čokla, když odmítl přijít s hraničáři do boje, ale nakonec jsem byl rád, že jsem ho viděl. Provedl nás přes Údolí a Loveckou roli až do Stewarku."

Grengar se opět napil medoviny a chystal se zrovna pokračovat ve vyprávění, když najednou hlasitě zavrzaly dveře výčepu. Grengar zaváhal a zadíval se na dveře. Murdra viděla vcházet Lieselu, pomalu a rozpačitě, jako by se bála překročit práh. Grengar tiše povzdechl a oběma rukama si promnul tvář. Liesela stála na špičkách a natahovala krk, aby viděla na navrátilce, kteří byli schovaní za návalem bojovníků. Poté vykročila kupředu.
"Kde je Lorn?" zeptala se chvějícím se hlasem, když se zastavila u stolu s dřevorubci.
Grengar na ni pohlédl. "Nejni tady," řekl roztřeseným hlasem a s bolestným sténáním vstal ze své židle. Lieseliny rty se třásly.
Grengar položil ruce na její ramena. "Lorn to nezvládl."
"Mrtvý," zašeptala Liesela, jejíž slova byly v tlačenici mrmlajících bojovníků sotva slyšet. Po tvářích jí stékaly slzy. Grengar se ji pokusil obejmout, ale Liesela jej odstrčila. "Nemůže být mrtvý," vydechla. "Cítila bych to, kdyby byl. Tady!" bila se v hruď. "Viděl jsi ho mrtvého? Na vlastní oči?"
Grengar zakroutil hlavou. "Ne," řekl, "ale..."
Liesela jej to nenechala doříct. "To jsem si myslela!" zasyčela, otočila se a spěchala ke dveřím. Grengar se smutkem v očích sledoval, jak propukla v pláč, až její kroky a vzlyky zcela utichly v dáli.

"A co ostatní rybáři?" zeptal se Rauter po dlouhé chvíli ticha.
"Mrtví," odpověděl Grengar.
"Co se stalo?"
"Zeptej se jeho," řekl Grengar a ukázal na mladého muže ve stejné zbroji jako dřevorubci. Vypadal úplně stejně zbitý a unavený jako oni, avšak Murdra jej viděla prvně. "Byl v jejich skupině a řekl nám, co se Lornovi a ostatním stalo."
"Dobrá, co se stalo?" zeptal se Rauter znova, tentokrát se díval na cizince.

Mladý voják pokrčil rameny. "To hlavní už řekl Grengar," řekl. "Byli jsme hlouběji v roli, dvě stanoviště mezi náma a nepřítelem. Viděl jsem, jak paladini rozsekávaj muže vpředu. Hned poté se chystali na nás, parchanti. Setarrifskej rytíř, co vedl naši skupinu, křičel, že musíme udržet linii, ale šipkou z kuše ho přišpendlili ke stromu. V tý chvíli jsem vzal nohy na ramena a zdrhal jsem. Ostatní se snažili je zadržet, asi si mysleli, že to dokážou. Ale pobili je do posledního muže. Vaše rybáře taky."
"Ty's je tam nechal?" zahřměl Rauter.
Cizinec přikývl. "Nechal," řekl. "Proto taky žiju, zatímco vaši přátelé jsou mrtví."
"Ty zbabělá kryso!" řval Rauter a vyhrnoval si rukávy. "Romlátím tě na kaši!" vykročil k cizincovi, ale Grengar ho zadržel.
"Nech ho být," řekl rázně.
"Proč bych měl?"
"Protože ten váš cech bojovníků tady furt zevluje a chlastá, zatímco ostatní umíraj," prohlásil Grengar tichým, ale ostrým hlasem, "a protože s tím nemoh nic dělat. Jeden voják navíc by je nezachránil."
"Stejně ale nemůže říct, jestli jsou mrtví nebo ne," řekl Rauter zvolna. "Nevidí přece za sebe."
"Jejich stanoviště bylo dobytý a paladini neberou žádný zajatce", řekl Grengar. "Věř mu. Jsou mrtví."
Rauter povzdechl a uklidnil se.

Mrtvý je mrtvý, pomyslela si Murdra. Co budeme dělat? Cítila žal ve svém nitru, ale rychle jej zahnala. Čekaly na ni obchody. Kousajíce dolní ret přemýšlela, kdo by měl zájem o rybářskou loď. Pak ji někdo napadl a smutně, ale smířeně, kývla hlavou.