Ariisova zkáza

Přehled povídky

Autor

Fanatik

Diskuse

zde

Hodnocení

1,67 | 6x | Vaše: -
Hodnocení uloženo.
Chyba při ukládání.

Seznam dílů

13.díl

Vstoupili dovnitř kostela a sejmuli helmy. Zvuky jejich kroků se dunivě a děsivě rozlévaly po celé místnosti. Na obou stranách jim lemovaly cestu dřevěné lavice a z nich na ně nevěřícně zírali modlící se novici. Na druhém konci byl umístěný překrásně zdobený oltář a za ním obrovská zlatá postava Innose hrdě se tyčící až ke stropu.
"Hned, jak nám přišel dopis od Gomeze s prosbou o pomoc s touto nesnadnou situací, jsme se dali do prohledávání našich starých spisů." vysvětloval jim při chůzi. Pak před oltářem svižně zabočil doprava a přistoupil ke zdi. Odhrnul závěs, klíčem otevřel dveře schované za ním a zavedl je do malé chodby. Tam se dali doleva a po otevření dalších dveří vstoupili do malé, ale hodně vysoké místnosti, ještě vyšší, než byla samotná střecha kostela. "A na něco jsme narazili, to by vás mohlo určitě zajímal."
Po obou krajních stěnách byly až po strop naskládány v dlouhých policích knihy všech tvarů, barev i velikostí. Stoletý prach už dávno zakryl jejich krásné obaly. Stěna naproti nim byla z nějakých neznámých důvodů holá. Do místnosti pronikaly proud zářivých paprsků z okenního výklenku vysoko nad jejich hlavami. Bylo to jediné okno nacházející se v místnosti. Uprostřed byl temný stůl posetý spousty knihami a u něho seděli dva mágové ohně a soustředěně listovali stránkami.
Pyrokar přistoupil ke stolku.

"Pojďte sem." vyzval skupinku návštěvníků.
Všichni čtyři odložili helmy na chladnou, dlážděnou podlahu a přistoupili ke stolku.
"Tady." ukázal Pyrokar na kus papíru, položený na stole. Byl to nějaký hodně starý pergament s otrhanými rohy a dost pokrčený. Na něm byly zobrazeny různé nezřetelné symboly a kresby. Mág přisunul papír ke kraji stolu a všichni si ho upřeně prohlíželi.
"Tento starý pergament je z Beliarových dob, kdy zemi vládla sama temnota, našli jsme ho v dávno zapomenuté knize Černé magie. Dodnes jsme nevěděli, že ji tu vůbec máme. Musel ji zde někdo ukrýt už hodně dávno." říkal Pyrokar s jistým respektem a opatrností. "Ani naši nejlepší mágové, ani já, nedokážeme toto písmo rozluštit. Domníváme se, že to mohli sepsat dávní Beliarovi nejvyšší kněží, kteří zde údajně mohli žít. Z toho pergamentu jsme dokázali vyčíst jen tyto nakreslené symboly. Tady nahoře." položil dlouhý prst na úplně vrchní symbol. "To je Beliarův znak. Tady ten symbol." ukázal na malou pyramidu, od jehož vrcholu byl naznačen proud paprsku. "Znázorňuje měsíc, který posílá paprsky na zem, zobrazenou jako tento kruh. Domníváme se, že ta budova uvnitř kruhu, pod ochranou kříže, je Innosův chrám, kostel nebo jiná stavba jemu zasvěcená. Ale ta další kresba nedává smysl." zamyslel se na chvíli. "Proč je zde zobrazen člověk s černou září kolem sebe opírající se o zeď, za níž je něco ukryto. Obsah těchto písmen nám ale není znám." přejel prstem po textu pod kresbami.

Ariis si upřeně prohlížel symboly, pak je najednou začal hlubokým hlasem vyslovovat. "Ker mann es deeo cha nyyraa dass le nyas iff ker hyet chass re laddo meenne es ledde ker illiias. Ge deos xe errro de mennttes seea keerra. Cher mys gee so xe re leeo ny. Ke seeo mme de lgre kerso esxxo. Iia ne ga ke ... "

Nastalo hrobové ticho. Ariis se tvářil jakoby nic. Všichni na něho nechápavě hleděli.
"Heh co je?" prohodil Ariis s úsměvem.
"Jak, jak jsi to mohl přečíst?" vykoktal ze sebe Pyrokar.
"Hračka." opověděl s odzbrojující samozřejmostí.
"To není možné." opravil ho podrážděně mág. "Tohle písmo je tisíce let staré."
"Ne, opravdu nevím kde se ta schopnost ve mně vzala....., prostě jsem se na ten text podíval a najednou ze mě začaly vycházet ta divná slova." vysvětloval.
"Dokázal bys to i přeložit, Ariisi?" zeptal se po chvilce mlčení Diego.
"Hm." zamyslel se Ariis nad textem. "Bylo by to možné. Píše se zde, že přesně za 13 000 let od vstupu temnoty na zem, bude jediný člověk z celé své rasy schopen odhalit ukryté Beliarovy cennosti, při dalším plném svitu měsíce od jeho vstupu na svatou půdu." pak se na chvíli zastavil. "Doslovný překlad toho posledního řádku zní: ... odhalit Beliarovy poklady ukryté v Innosově chrámu bude moci jen ... a zde to tu končí, jeden symbol chybí." Ariis vzal papír do ruky a prohlížel si pravý spodní roh. "Je už hodně poškozený, tady by měl být poslední symbol, ale celý tento roh je spálený."

"Ale ano!" vykřikl do ponuré atmosféry nadšeně Lee. "Dává to smysl. Koukněte." vyškubl pergament z Ariisovy ruky. "Tady, jak jsi Pyrokare říkal, ta Innosova budova, to se nacházíme přesně v ní, je to myšlen celý tento klášter. Dívejte." obrátil se k vrchnímu kulatému oknu. "Tam by měl procházet měsíční svit přímo..." otočil se zpět a rukou ukázal na holou stěnu před nimi. "Přesně tam."
"Ano a za tou zdí se nachází Beliarovy poklady." dokončil jeho myšlenku Diego.
Ariis přistoupil ke stěně a přitiskl se k ní. Rukama přejel po chladných cihlách.
"Přesně tato kresba znázorňuje tu stěnu, měsíční svit, jednoho vyvoleného, který se může k těmto pokladům dostat." pokračoval Lee.
"No jo, to je pravda." zamyslel se Pyrokar. "Mnohokrát děkuji za pomoc při rozluštění tohoto pergamentu."
"Ale kdo je ten jediný muž?" zeptal se děsivě a zamyšleně Ariis.
"To bude největší problém." usoudil Lee. "Nebude to náhodou ten temný mág, který se nám zjevil na bitevním poli před Armydenem?"
"To je pravděpodobné. Přece, jsou to Beliarovy poklady a on je zaručeně v jeho službách." potvrdil Ariis.
"Teď už nám jen zbývá zjistit, kdy bude přesně 13 000 let po příchodu temnoty na zem." řekl Pyrokar, ze stolu sebral knihu s Beliarovým znakem na přebalu a začal v ním listovat. "V této knize jsme tento list našli." pokračoval při listování. "Přesně .... zde." ukázal na dvojstránku knihy. "Dnes je devět set padesátý rok Innosova letopočtu." zapřemýšlel se Pyrokar. "A v této knize se udává, že temno poprvé vstoupilo na zem a začalo ji sužovat přesně dvanáct tisíc padesát let před Innosovým letopočtem. Moment." vyhrkl neklidně z počítaní. "To je přesně letos, někdy tento rok by bylo možné odhalit poklady temna." Pyrokar se hodně zneklidnil.
"To znamená, že by temný mág někdy letos přišel na pokec. To si tu na něho počkáme s plným vybavením a řádně ho přivítáme." prohodil s úsměvem Ariis.
"Ty to vůbec nechápeš." okřikl ho Pyrokar.
"Klid, s jeho armádou jsme si hravě poradili." přesvědčoval ho.
"Nemáš ani tušení, o čem tady mluvíš a s čím si zahráváš!" vyhrkl na něho podrážděně.
"Klid, pánové." vmísil se do rozhovoru Daisn.
"Za plného svitu měsíce." mumlal pro sebe Daisn. "To je úplněk, kdy by měl být nejbližší?"
"Moment." prolistoval Pyrokar v jiné knize. "Nejbližší by měl být přesně za 22 dní."
"To nemáme moc času. Počkáme si teda a uvidíme zdali samotná temnota přitáhne se svým vojskem k Innosově klášteru." prohodil Daisn s vražedným úsměvem.
"Dobře, můžete u nás bydlet, několik volných míst se tu určitě najde." nabídl Pyrokar.
"Rádi." odsouhlasil to Ariis.
Ještě dlouho dobu o tomto ohromném objevu diskutovali. 22 dní uběhlo jako voda ...

"Tak jsem zvědav, jak to dopadne." usmál se Diego při vstupu do kostela v děsivé noci.
Všichni čtyři vedeni Pyrokarem vstoupili do malé knihovny za kostelem.
"Ano, přesně podle očekávání."
Vrchním oknem procházel kulatý proud měsíčního světla a utvářel uprostřed holé zdi naproti skupince modře osvětlený kruh.
"Tak půlnoc a úplněk bychom měli, ale kdepak je náš Beliarův poskok?" zeptal se ironicky Lee.
Všichni čtyři přistoupili ke stěně a nerušeně si prohlíželi osvícený kruh, Pyrokar zůstal stát u vchodových dveří opřen o zeď.
"To jsem zvědavej, jestli to bude působit." prohodil Daisn a položil ruku na okraj kruhu.
"Nic." řekl zklamaně a odstoupil.
"Možná." řekl zamyšleně Ariis a přistoupil ke stěně, svým tělem zakryl průchod světla a uprostřed kruhu udělal mohutný stín. "Možná to není ta správná doba." řekl a přiložil ruku na osvětlenou část. Najednou se jim naskytl krásný pohled. Obraz Ariisovy postavy se zaplnil modrou září, po obvodu kruhu se na cihlách začaly zobrazovat tmavě modré symboly z pergamentu. Ostatní tři od něho odstoupili a s Pyrokarem okamžitě zbystřili. Ariis přeříkával lidskou řečí každý zobrazený symbol. Ty se utvářely do spirály až se nakonec poslední symbol zobrazil ve středu kruhu.
".... bude moci jen Beliarův vyvolený." dokončil překlad. Všichni ostatní zůstali úplně v šoku. Dále se ale nic nedělo, symboly se objevili na zdi, ale nic jiného se nestalo.
"Beliarův vyvolený?" vykřikl zděšeně Pyrokar. "Tak ne temný mág, ale ty, Ariisi! To nesmím dopustit, nesmíš získat Beliarovy poklady!" vykřikl, něco zamumlal a kolem jeho těla se mu vytvořilo ohnivé kouzlo. To pak pohybem rukou poslal na Ariise. Obrovská ohnivá vlna se řítila na svůj cíl. Už nešlo nic zastavit. Ariis na poslední sekundu zavřel oči a hrdě očekával svůj konec ..... Vlna narazila do Ariise, obtočila se kolem jeho brnění, ale nezabila ho, ba ani nezranila a nakonec se samovolně pustila proti mágovi. Pyrokar naposledy zařval a instinktivně si zakryl rukama obličej, bohužel mu to nebylo nijak platné. Ohnivá bouře ho s plnou sílou zasáhla a rozložila na prach ...
"Pyrokare!" zvolal ještě Lee.
"Co? Jak je to možné, Ariisi? Ta ohnivá vlna tě měla zabít." zeptal se nechápavě Diego.
"Sám tomu nerozumím, Diego." odvětil mu. "Nechápu, jak já můžu být Beliarův vyvolený, když jsem celou dobu proti němu a jeho jednotkám bojoval."
"A nespletl ses v přeložení toho posledního symbolu?" zeptal se stále nevěřícně Daisn.
"Ne, je to tu jasně napsané. Odhalit Beliarovy poklady ukryté v Innosově chrámu bude moci jen Beliarův vyvolený."
"No jo ale co teď? Kde jsou ty věci?"
"Za tou zdí." odvětil Ariis. "Ale jak je z tama dostaneme?" zapřemýšlel se, pak přiložil ruku do symbolu úplně uprostřed. Budova se najednou začala třást, měsíční světlo se úplně ztratilo a ze zdi jen svítily symboly. Na zdi se začaly utvářet mohutné praskliny. Ariis radši trochu poodstoupil, začala z něho vycházet černo fialová záře. Místnost se stále více a více otřásat. Nakonec stěna povolila a s dunivým rachotem se zřítila k zemi. Zraky všech čtyř zahalil mohutný prach, který se zvedl v celé místnosti ...
Načítám data ...
Nahoru