Ariisova zkáza

Přehled povídky

Autor

Fanatik

Diskuse

zde

Hodnocení

1,67 | 6x | Vaše: -
Hodnocení uloženo.
Chyba při ukládání.

Seznam dílů

5.díl

Všichni se usadili k ohni. Každý vyčkával, co jim Ariis a Diego chtějí říct. Mýtina byla cela poseta stany.

"Vojáci." začal Ariis mohutným hlasem, který se nocí nesl celým lesem. Stál přímo vedle ohně a plameny mu rudě a temně ozařovaly tvář. "Dnes máme za sebou dlouhou a úmornou cestu. Na večer budeme držet hlídky. Každou stranu budou hlídat tři muži a v případě ohrožení vzbudí celý tábor. První hlídku budu tvořit já s dvěma vojáky na severu tábora, Diego s dvěma muži na východě, Lee a další dva na západě a jihu se ujmou tři žoldnéři, doprovázející naší výpravu."
"Vystupte vojáci, kteří se chcete ujmout první hlídky." ujal se slova Diego a vstoupil do světla plamenů, ozařující mýtinu. "A nastupte k velitelům, se kterými chcete hlídku mít." pobídl a vzápětí se k Ariisovi, Diegovi a Leemu přidali dobrovolní vojáci. "Dobrá." pokračoval Diego. "Za deset minut se hlaste na svých stanovištích. Po hodině nás budou střídat další skupiny."
"Díky, Diego." převzal zase slovo Ariis. "Zítra ráno se vydáme na cestu za brzkého svítáni, tak se dobře vyspěte, ať máte dost síly. Teď se rozejděte do svých stanů a skupiny na hlídku se hlaste na svých místech." ukončil Ariis řeč. Většina se rozešla od světla ohně do svých stanů, jiní ještě rozmlouvali nebo jedli.

Ariis se svými vojáky došel na severní stranu tábora. Les, obepínající tábor, byl temný a děsivý. V něm se mohutně tyčily stoleté stromy, ne kterých byly znát ohromné jizvy času, času, který bezútěšně pohlcoval a spaloval stromy. Z lesa se ozývalo houkání sov, šustění listí a větví, ale také ohromný dupot, a rachot, jakoby něco kácelo stromy a neohroženě se řítilo skrz les, přímo na tábor.

Ariis a jeho vojáci se rozestoupil tak, že jeden byl úplně nalevo, druhý uprostřed a poslední úplně napravo. Ariis si vzal pozici uprostřed. Sedl si na studenou a mokrou zem a vyčkával. Dlouhé a úmorné minuty se nic nedělo, připadalo jim to jako věčnost, ale stále se z lesa napravo ozývaly hrůzné zvuky. Dunivý zvuk byl čím dál tím víc blíž a blíž. Už to nebyl zvuk, jakoby něco kácelo stromy, ale něco je doopravdy poráželo. Jako vlna se to řítilo na Diegovu skupinu. Jeho vojáci jen vyčkávali, co se z lesa vyhrne a po chvilce se dočkali. Poslední řadu stromů to ohromné zvíře rozrazilo a vtrhlo na mýtinu. Byl to trol. Ohromné zvíře s ještě větší sílou a zuřivostí se pustilo do vojáků na východní straně Vojáci na stráži vyburcovali celý tábor a díky tomu, že většina ještě nespala, okamžitě se zapojili do boje s gigantem. Pouštěli do něj salvy šípů, ale s ním to nic nedělalo, jakoby po něm jen větve házeli. Oháněl se svýma ohromnýma tlapami po dorážejících vojácích. Ariis okamžitě vyskočil ze sedu, tasil meč, který pustil mohutnou moudrou záři na celou planinu a pustil se na trola. Ten mezitím stačil jednoho vojáka smrtelně odmrštit do stromů. Druhý mu dorážel mečem do noh a Diego se snažil zachránit svůj život, protože si jej trol vybral jako další oběť. Už se přihnali i tři žoldnéři z jihu a Lee ze západu a vrhli se na trola. Ariis přiběhl za trola a jednou ranou mu nařízl levou končetinu.

Spustil se ohromný proud hnědočervené krve a také řev trola. Ten ohlušoval všechny vojáky. Zvíře místy ztrácelo rovnováhu. Tvrdě se po Ariisovi ohnal, ale ten, jelikož byl rychlejší, se včas vyhnul smrtící ráně. S trolem už bojovalo deset vojáků včetně Ariise, Leeho, žoldnéřů a Diego. Lee dorážel zespod na trolovo tělo svým dlouhým obouručním mečem. Ohromné zvíře znova praštilo po jednom vojákovi, ale teď přesně. Rána vojáka rozdrtila i přes jeho pevné brnění, polámala mu všechny kosti a na zlomení vazu následně zemřel. Poté zvíře praštilo po Ariisovi, ale ten uskočil a rychlou ranou mu nasekl zápěstí. Do trola co chvíli dopadaly salvy šípů. Skupinka pár vojáků poslalo své šípy přímo do hlavy. Zasáhly trolovy oči a obličej. Ten s ohlušujícím řevem a nepřekonatelnou bolestí se ještě zuřivěji pustil do vojáků. Tlapami máchal naslepo a s nepřesností je zarážel do země. Vojáci útočící zespod ho už jen lehce dodělali. Po několika ranách se ohromný trol zřítil k zemi. Jeho mohutné a bezvládné tělo, plné šípů a sečných ran, se zřítilo přesně na stan. Naštěstí v něm nikdo nebyl a tak nikoho nezranil. Po pádu zvířete se rozezněl obrovský vítězoslavný pokřik všech mužů.

"Jste všichni v pořádku?" přihnal se Lee. "Jo."
"Sakra co tu dělal trol?" zeptal se vyčerpaně a ještě otřeseně Ariis. Byl celý potřísněný hnědou trolí krví.
"Nevím co tu mohl dělat. Vždyť trolové žijí daleko na jihu v tropech a ne zde ve smíšených lesích, ale kdysi jsem slyšel příběh, jak se skupinka trolů dostala až na sever do hor, kde se přizpůsobili podmínkám a dodnes tam přežívají." odpověděl Diego.
"Aspoň budeme mít maso a doplníme zásoby."
"Pozor, Ariisi, maso trola není vůbec dobré a na vzduchu hrozně zapáchá."
"Aha, takže ho tu necháme."
Diego jen přikývl.
"Co ho podráždilo, aby na nás zaútočil?" zeptal se Lee.
"To se můžeme jen dohadovat, ale nejspíš velký pach lidí." usoudil Diego.
"Vojáci, doufejme, že se už žádný trol neobjeví." obrátil se Ariis na vyčkávající vojáky. "Budeme dál postupovat podle plánu, jen na hlídku na východ Diego potřebuje jednoho nového vojáka. Těla našich dvou mužů řádně spálíme, nechť je Innos přijme mezi sebe! Rozejděte se!" ukončil proslov. Poté Ariis udělal z polen hranici a na ni položili těla dvou mrtvých vojáků. Jejich štíty a zbraně opřeli o dřevo.

Všichni se shromáždili kolem. Ariis poté hranici zapálil a pomalu a mlčky vyčkávali, až plameny pohltí těla. Všichni, kteří je znali na ně tiše a se zármutkem vzpomínali, ostatní jen přihlíželi a vzdávali úctu mrtvým ....
Po několika minutách se život na mýtině vrátil zase do starých kolejí. Les byl zas klidný, ale stále děsivý. Noc pokročila, skupiny na hlídkách se prohodily. Ariis a Diego vešli do stanu a ulehli na své kožešiny. Za zbytek noci se už nic neudálo.
Ráno celý tábor probudil ohromný a pronikavý zvuk rohu. Ariis za brzkého svítáni vstal a celý stanový tábor vzbudil zvukem rohu. Slunce se dralo na obzor a osvětlovalo vrcholky hor a kopců. V níže položených místech ještě stále ležel temný stín. Během několika minut byli všichni vojáci na nohách a balili stany. Za pár minut byli všichni připraveni k odjezdu.
"Nasedněte na koně a pokračujme dále!" vyzval Diego. Všechny věci naložili zpět na hřbet koně.
Všichni osedlali koně, nasedli na ně a jako vítr se vydali za Ariisem ....
Načítám data ...
Nahoru