Haldrikovo svědectví

Přehled povídky

Autor

Vojta1122

Diskuse

zde

Hodnocení

1,43 | 35x | Vaše: -
Hodnocení uloženo.
Chyba při ukládání.

Seznam dílů

Popis

Příběh této povídky nás provede osudy starých známých. Dozvíme se o prvním pokusu mágů vody prolomit bariéru a prchnout ze svého vězení. Věci však nebudou tak jednoduché a generál Lee s ostatními obyvately Nového tábora si v kolonii ještě nějaký čas pobydou. Také se můžete těšit na další staré známé, Gorna, Diega a Lestera.

5.díl

Bratři

Lester stál vedle některého Kalomových následovníků. Když k němu nenápadně sklonil zrak, všiml si, jak jeho oči poblouzněného novice změnily barvu. Dříve jasná, nebeská modř se zalila pekelně červenou krví. Otočil se na řady za ním a uviděl další rubínově rudé pohledy. Raději přimhouřil oči a sklopil je k zemi. Po té se ozval Kalomův velitelský, arogantní hlas.
„Tak co jste našli!?”
„Nemýlili jsme se,” začal mluvit jeden z templářů, „toto je cesta ke Svobodnému dolu. Tajná cesta!” Ačkoliv templářův hlas zněl velikým nadšením, Kalom vybuchl vzteky.
„Ale my nehledáme Svobodný důl! To je další den pátrání nazmar! Spáč nás již dychtivě očekává, uvědomuješ si to!? Nesmíme ho nechat čekat! Kvůli tvým bídným orientačním schopnostem našeho pána jen akorát zklameme a rozzlobíme!”
„Pane Kalome, dle toho, co jste mi říkal, bychom měli být velmi blízko chrámu všemohoucího Spáče. Kdybyste více upřesnil vize, které vám…”
„Já jsem vždy přesný! Tlumočím Spáčova slova už dlouhá léta a ty se opovážíš mne zpochybňovat?! Měl bych tě ihned nechat zabít!” opáčil Kalom se zuřivostí hodné samotného Beliara.
„Pak nám Spáč není schopen podat dostatečný popis cesty k jeho chrámu!” Templář nevěděl, kde se v něm vzala odvaha říct tato slova, i přesto v nich byl cítit neuvěřitelný strach, jak z Kaloma, tak z hněvu Spáče.
„Spáč je schopen všeho a nikdy by nám neřekl méně, než potřebujeme vědět! Jen ty jsi neschopný! Ne! Ty nejsi neschopný! Ty, ty jsi bezvěrec! Shoďte ho dolů!”

Okamžitě se pohnuli všichni lidé v Kalomově blízkosti. Každý z nich chtěl mít tu úžasnou čest splnit jeho příkaz. Navigátora skupiny se chopili jiní dva templáři a hodili ho dolů z horské cesty vedoucí od brány Nového tábora k tajemnému kamennému kruhu.
„Můj pane, vypadá to, že spadne do vody!” řekl s obavami v hlase jeden z popravčích.
„V takovéto výši to nevadí. Bude to jako by spadl na tvrdou skálu,” odpověděl Kalom, jehož hlas se stále chvěl vztekem. „Ale počkat!” uklidnil se náhle. „Téhle tajné cesty můžeme dobře využít! Ty! Půjdeš za Gomezem a řekneš mu o této cestě, výměnou za vojenský doprovod ve skřetí zemi. Pouze tam jsme ještě nebyli a pouze tam můžeme najít Spáče!” řekl a ukázal na novice vedle Lestera.
„Pane Kalome, považujte to za splněné! Kam má Gomezův doprovod dorazit?” řekl, plný radosti.
„Počkáme dole u jezírka,” řekl Kalom a sotva jeho slova dozněla, posel už mířil pryč.
„Pane!” zvolal znenadání znovu kat, „On přežil! On ten pád přežil!”
„Nemožné!” vyřkl Kalom se zahořklým přízvukem a podíval se dolů. „Opravdu žije! Ty!” ukázal na Lestera, „Dostaň ho!”
Mladý novic jen přikývl a okamžitě se dal do běhu. Sledoval utíkajícího templáře, avšak věděl, že jen co zmizí z dohledu Kalomových očí, s pronásledováním přestane. Jeho výzvědná mise byla úspěšná. Věděl, kam mají fanatičtí sektáři namířeno. Nyní mohl jít zpět do Tábora v bažinách za svými přáteli Diegem a Gornem.

Oba dva právě dělali vše proto, aby se stali členy Bratrstva a získali tak vzhled Spáčova následníka- tetování, pleš a příslušná zbroj. Vhodný oděv už měli, díky mrazivému počasí. Chodit venku v bederní roušce se rovnalo vysokému hazardu. Když odevzdali veškeré své vybavení, dostali výměnou lehké novicovské zbroje. Už se jim podařilo získat souhlas k přijetí (s nemalou pomocí Lestera) od několika guru. Nyní jim zbývalo přesvědčit pouze jednoho z nich..
Gorn byl poslán do močálů, aby pomohl najít poslední zbytečky trávy z bažin. S nižší teplotou se v močále lépe dýchalo. Třepot křídel krvavých much už dávno utichl, avšak odněkud bylo slyšet zlověstné bublání a mručení.
Najít jediné stéblo v podzimním počasí činilo novicům nemalou námahu. Museli hledat už nejméně půldruhé hodiny, když narazili na místo, kde zbyla troška trávy. Gornovi společníci se na ní hned vrhli, aniž by vnímali blízké šplouchání zkalené vody. Žoldák se pomalu sehnul a začal také paběrkovat. Očima však bedlivě pozoroval okolí, jehož zvuky mu odebíraly pocit klidu a bezpečí. Všiml si, že jeden novic, velitel sběračské skupiny, se poněkud vzdálil.
V tom se z bahnité vody vynořila červí hlava. Močálový žralok! Než se sběrač stihl zmátožit, tři obludné zuby již byly v bezprostřední blízkosti jeho hlavy. Gorn vyskočil a s vypětím všech sil se mu podařilo obludu srazit ke špinavé zemi. Snažil se jí udržet, ale nestvůře stačila vteřina na to, aby si uvědomila co se děje a svým dlouhým tělem začala útočníka škrtit. Gorn zavyl bolestí. Než mu však netvor stačil rozdrtit tělo, sesypali se na něj sběrači a svými srpy ho rozřezali.
„Díky chlapi,” vydechl žoldák, „zachránili jste můj život!”
„A tys zachránil ten můj,” řekl velitel skupiny, „Baal Orun se o tom dozví, to ti slibuji a ty se staneš členem našeho Bratrstva!”
Posbírali poslední úrodu a ihned se vyklepaní strachem vrátili k táboru. Guru Orun byl Gornovým činem naprosto nadšen a s radostí vyslovil souhlas ohledně přijetí nového člena. Žoldák měl dostatek hlasů pro přijetí a tak se vydal za současným vůdcem tábora, Corem Angarem. Kdekomu by se zdálo, že tato součást přijímacího rituálu bude tou nejlehčí, avšak najít v bludišti bažinného tábora cestu ke cvičišti jednoduché nebylo. Gorn se musel třikrát ptát na cestu a stejně k templářům dorazil až po dlouhém pátrání. Diego už tam byl.
„Takže ty jsi ten druhý, pojď sem,” promluvil uklidňujícím hlasem Angar. „Tvůj přítel mi už o vás obou povídal. Také mluvil o vašem záměru přidat se k nám. Předpokládám, že vše potřebné pro přijetí jste již učinili, ale než vás prohlásím za naše bratry, mám jedinou otázku. Proč se k nám chcete přidat? Není zde již nic lákavého, po zjištění čím je náš idol. Snad jen naše droga, která je však dnes k dostání takřka ve všech částech kolonie.”
„Ale v ostatních částech kolonie se člověk nemůže cítit bezpečně! Jak v Novém, tak Starém táboře se člověk neobejde bez placené ochrany tamějších stráží,” řekl Diego.
„A tady se aspoň člověk nemusí bát žádných podrazů, intrik a tajných dohod či úplatků! Obzvláště Starý tábor je jich plný.”
Angar se oběma podíval zpříma do očí. Poté řekl: „Nevím, jestli mluvíte pravdu, ale dva páry pracujících rukou se budou vždy hodit, obzvláště teď, když jich Kalom tolik odvedl. Gor Na Tothe! Toto jsou naši dva noví členové. Doveď je za Baalem Namibem, ať je podrobí přijímacím rituálům.”
Načítám data ...
Nahoru