Hlavní Varantské město Ishtar se pomalu nořilo do tmy a jeho obyvatelé se pomalu ukládali k spánku, kromě několika málo strážných.
Zuben, vládce Varantu a Beliarův vyvolený, seděl na svém trůnu a přemýšlel. Jeho myšlenky se upínaly k muži, který přinesl zkázu jeho říši. Byly to dva týdny co jej poprvé a zatím naposledy viděl. Ten chlápek si prostě jen tak přišel do jeho města a oznámil mu, že ve "jméně Innosově" přebírá velení nad městem. To Zubena pochopitelně rozzuřilo. Nechal toho chlapa spoutat a vsadit do té nejtemnější kobky, co v Ishtaru měl. Bohužel pro něj, necelé dvě hodiny na to, přišla zpráva, že tenhle chlápek utekl. Zuben to nemohl pochopit.
"Jak se mohl nepozorovaně dostat do zbrojnice, získat zpět své vybavení a, což byl vrchol, zlikvidovat stráž u brány včetně mága a nadaného válečníka Ugrasala?"
A pak tu byly další znepokojivé zprávy. Ztratili Bakaresh a Mora Sul, dvě poslední města, která ještě držel. Dvě města a dobyl je jediný chlápek s hrstkou Nomádů. Ten, kterému nikdo neřekl jinak, než Bezejmenný nebo Vyvolený. Jen pár jemu nejbližších lidí znalo jeho pravé jméno. No a byl to teď právě on, kdo se pohyboval v okolí Ishtaru. Přišel, aby si vzal jeho život a město, ale to Zuben nehodlal dovolit.
"Posilte stráž brány," pronesl k jednomu ze své stráže. "Zaútočí dnes v noci."
Voják přikývl, ale než stačil něco udělat, zazněl výkřik od brány.
"Jsme napadeni!"
Jeho stráž se okamžitě vydala bránit město, ale on zůstal sedět na trůně.
"Než se k němu ten drzoun dostane, bude už unavený a tím pádem, bude snazší jej zabít. Zuben si počká, on má času dost."

Bezejmenný, kterému jen pár přátel říkalo Eldar, což bylo jeho pravé jméno, stál v údolí poblíž Ishtaru a rozdával rozkazy několika Nomádům a Angarovi s Diegem, které znal už z kolonie.
Po vyslechnutí všech rozkazů, pomalu a obezřetně vyrazili k bráně. Byli už velice blízko, když je stráž zpozorovala.
Eldar tasil a zakřičel: "vpřed!".
Nomádi vyrazili právě v okamžiku, kdy jeden ze strážných zaječel: "jsme napadeni.".
Sotva to stihl doříct, srazil jej meč Vyvoleného k zemi, mezitím co Nomádi zlikvidovali zbytek stráží.
Vyběhli směrem k chrámu, z kterého už se hrnuli další nepřátelé. Eldar máchl rukou a jeho meč prosvištěl vzduchem a zasáhl prvního z vojáků. Zastavil štítem ránu dalšího z mužů a bleskově ji oplatil, načež se jeho nepřítel svezl k zemi. Už k němu přibíhal další z nepřátel. Eldar se napřáhl a muž se zakryl kopím, což mu nebylo nic platné. Meč přeťal kopí, jako když nůž projede máslem a zesekl se vojákovi do ramene. Vyvolený jej vytrhl z rány a jeho protivník se sesunul k zemi. Nomádi se mezitím postarali o zbytek. Vyrazili dál k chrámu a paláci a těsně před ním se rozdělili. Angar společně s pěti Nomády vyrazil vpravo, Diego s dalšími pěti vlevo a Eldar sám vstoupil do paláce.
Pomalu procházel palácem, ale odnikud se na něj nevyřítili další nepřátelé. Zastavil až v trůním sále. Zuben stále seděl na svém trůnu a klidně jej probodával pohledem.
"Přišel jsi, abys mě zabil, ale to teď nehraje roli," pronesl Zuben.
"Ať zemře kdokoli, rozhodne se o historii celého světa a vedle toho je smrt jednoho z nás bezvýznamná, ale ještě než boj propukne, rád bych znal tvé jméno."
Eldar jen tiše stál a neodpovídal.
"Řekneš mi jej tedy, až do tebe vrazím chladnou ocel!" zařval Zuben a vrhl se vpřed, ale na to Eldar čekal. Bleskurychle srazil Zubenův meč stranou, zatímco druhému se obratně vyhnul, otočil se okolo Zubena a zezadu ťal po jeho krku. Zuben vykřikl a pomalu padal tváří k zemi. Eldar jej ještě před dopadem zachytil a otočil tváří k sobě.
Zuben se díval do jeho tváře a pootevřel ústa: "tvé ... jméno ...".
"Eldar," zaznělo mu v odpověď.
Zuben se usmál a chystal se něco říct, ale ještě ani neotevřel ústa a jeho tělo se stáhlo ve smrtelné křeči a úsměv mu ztuhl na tváři. Eldar jeho tělo opatrně položil na zem a sebral své zbraně.
Když vyšel z paláce, ostatní jej už očekávali i s několika přeživšími otroky a pár vězni, kteří se vzdali bez boje.
"Je po všem," pronesl Eldar.
A ze skupiny shromážděných se ozvalo volání: "mír!!!".
Protlačili se k němu Diego s Angarem. "Dneska nás čeká dlouhá noc příteli," pronesl Diego.
"To teda ano," odpověděl Vyvolený.