Forota našel před chatrčí kouřit trávu. Když Foroto Hurika zahlédl, vyskočil a vyšel mu několik kroků naproti. Už zdálky mu kýval na pozdrav a přátelsky se zubil.
"Nazdááár!"
"Zdravím tě." odpověděl Hurik.
"Dáš si šluka?"
"Víš moc dobře, že to svinstvo nekouřím!" durdil se naoko Hurik.
"Dneska je porada!" oznámil slavnostně Forot, jakoby snad o tom Hurik nevěděl. "Už dneska se to naplánuje a pak se budeme mít jako prasata v žitě!" chechtal se.
"Jen nepředbíhej!" smál se Hurik. "Na chvíli si tu u tebe sednu, jestli nemáš nic proti tomu."
"Ne, co blázníš? Jen si sedni!" ukazoval Forot na lavičku.
Hurik se posadil a Forot si dřepl hned vedle něj.
"Nefoukej mi pod nos to svinstvo, sakra!" obořil se na Forota, když mu obláček dusivého dýmu vnikl na chřípí.
"Ale, aby ses nepodělal!" posmíval se mu Forot. "Je to zdravý!"
"To tak!" odplivnul si Hurik a řekl, "Víš, kdo bude té akci velet?"
"Ne-e. Že by Lares?" otázal se Forot.
"Budu tomu velet já." oznámil Hurik jakoby nic.