Jsem vrah! Přemílal jsem stále v hlavě, jak se mohlo stát, že jsem zabil úplně nevinného člověka. A zvlášť příbuzného, nevlastního bratra mého otce, Mandora. Ve spánku se mi stále vracel obraz, v němž jsem mu bez milosti uťal hlavu. Jeho prosby o milost, o odpuštění. O tom že má rodinu, dva dospělé chlapce, o které se stále musí starat. O Mendara a mě. Tehdy jsem to nevěděl. Nevěděl jsem, čí tvář je zakryta tím pytlem. Slyšel jsem hecování diváků, kteří stáli okolo.