Rozštěpená panna - Příběh č.2 - Nůž

Překlad z NJ: Charly
Vydáno: 12.10.2008

Uzel byl zavázán v mžiku a pak už kuřata visela pod střechou přístěnku. Murdra vylila štoudev s krví a hlavami přes plot, vzala nůž na maso ze sudu a otřela si čepel o zástěru. Za zády slyšela třísknout dveře do vinného sklípka. Pacholku nezdárná pomyslela si Murdra. Jednoduše ty dveře zavři! Postavila džbánek s mlékem do štoudve, popadla ji za ucho a rázovala přes dvůr.

Akorát když dorazila ke dveřím do vinného sklepa, slyšela Murdra tiché škrabání vlevo od domu. Aha, pomyslela si. Už zase se zašívá. Nakoukla za roh, pevně rozhodnutá pacholka dotáhnout do šenku třebas za vlasy - ale pacholek nebyl nikde k vidění. Místo toho viděla Murdra jednoho hosta ležet vedle sklepního okénka. Měl na sobě černou kápi a byl cítit medovinou.

"Chrápe na dvoře, místo aby si pronajal pokoj," rozčilovala se Murdra. Bodanec by ho mohl probrat, pomyslela si s pohledem na nůž. Nebo kopanec! Ale nic neudělala.

Na co mám manžela? On by se o to měl postarat!

Na obrázku je vidět dobrodruh při svém příchodu k Rozštěpené panně. Tento artwork ukazuje, jak nevlídné mohou být bouře a deště na Jižních ostrovech.

Murdra šla zpátky ke dveřím, postavila štoudev na zem a nechala čepel nože vklouznout do mezery mezi džbánkem a okrajem štoudve. Pak oběma rukama odtáhla těžké dubové dveře. "Ten maník uvidí, co s ním můj muž udělá," zamumlala si Murdra pro sebe a vlezla do sklepa. Po pár krocích zůstala najednou stát. Ještě aby mi tak to mlíko vychlastal, přemítala. Nejdřív mlíko, pak maníka, usoudila a otočila se.

Pak jí srdce vyskočilo až do krku.

Murdra viděla jenom kožený kabát a ruce vztahující se po ní. Inosi, pomož mi, pomyslela si a začala ječet, ale silná ruka jí přikryla usta a zadusila výkřik v zárodku.

"Pst!" zasyčel útočník. Podíval se nervózně k otevřeným dveřím, pak zpět na Murdru. Teď ho poznala, byl to Gonter, lovec z Krvavého údolí.

Murdřin strach jenom zesílil její vztek. "Dej ty pracky pryč!" zamumlala jak nejlépe to šlo. Gonter nechal ruku kde byla. "Nebudeš už ječet?" zeptal se nedůvěřivě. To už by měl vědět sám, pomyslela si Murdra a nasupeně zafuněla. Gonter zaváhal. "Musím s tebou mluvit - o samotě," řekl a opatrně stáhl ruku z jejích úst.

Murdra mu poděkovala pořádnou fackou. "Řekám pořád, že do sklepa nikdo nesmí!" zaprskala panovačně. Gonter si třel tvář. Nejradši by ho Murdra vyrazila, ale byla zvědavá. "Co chceš?" zeptala se a zkřížila ruce.

"Chtěl jsem tě poprosit o laskavost - tebe a tvý přátele z Cechu obchodníků."

Murdra protáhla obličej. "Laskavosti nedáváme," odsekla. "Všechno něco stojí."

"Dobrá," nechal se Gonter zviklat, "zapomeň na laskavost a říkejme tomu tedy třeba služba."

"Aha", řekla Murdra. "To už zní líp."

"Slyšelas o Ethornovi?" zeptal se Gonter.

"Velký pán," odpověděla Murdra a přikývla.
"Takže jsi taky pro válku?"

"Válku?" zeptala se Murdra šokovaně. "Nikdo nechce válku!"

"Když tak poslouchám ty kecy v tvojí knajpě, vypadá to poněkud jinak," odvěti Gonter. "Každej tady chce válku," dodal a položil ruku na dveře oddělující sklep od šenku.

Pitomci, do jednoho, pomyslela si Murdra. Když dojde medovina, protože se velkomožní páni perou, budou bědovat! Ale Gonterovi nic z toho neřekla. "Vo čem je ta služba?" zeptala se namísto toho.

"Ethorn ze Setarinu opustil svůj úkryt," řekl Gonter. "Připravuje se na to, poprosit Pana Trontera ze Stirnu aby vláda Myrtany nad Argaanem jednou pro vždy skončila. Šušká se, že Ethorn chce zastavit místodržícího mrtvého krále na jeho cestě do zámku nad Stříbrným jezerem, když poveze daně do Thorniary.

"To ví každej!" řekla Murdra, ačkoliv sama ještě nic z toho nevěděla. "Ale co to má s tebou co do činění? A s cechem?"

"Panstvo ze Stewarku se chce k Ethornovi připojit, až dojde k bitce. A lovci z Krvavého údolí jsou na jejich straně.

"Obchodníci nejsou žádný bijci!" vyštěkla Murdra.

"Ne, to nejsou," souhlasil Gonter, "ale je paladini nebudou podezírat. Nějaký ty zbraně zasunutý pod balíkama tvých přátel.... Vy je můžete nepozorovaně propašovat do Krvavého údolí. To by byla velká služba pro Ethorna ze Setarrifu, velká služba pro svobodu Argaansu."

"A medvědí služba pro cech," odsekla Murdra a odplivla si na kamennou podlahu. "Válka v Krvavém údolí a horská cesta do Thorniary a Setarrifu zablokovaná. To docela otráví obchody!"

"Nikdy nebyl vhodnější čas," řekl Gonter a přikročil k Murdře. "Rhobar II je mrtvý, zabitý statečným mužem s dostatkem kuráže, aby se postavil za svobodu. Muž jménem Lee bude velet paladinům, ale jeho síla je omezená na Vengard a malý kus Myrtany. Zbytek země bude brzo v plamenech. Koukni na na Normanďany: mydlí se navzájem. Varant má hodně králů, který se na smrt nesnáší. Když se teď dostaneme ke zbraním, nikdo Pánu Tronterovi na pomoc spěchat nebude. Těžko ti bude nějak škodit. A na oplátku: když se teď postavíš na správnou stranu, bude ti to hodně k užitku!"

Murdra vzdorně potřásla hlavou. "Ani omylem!" řekla a chtěla od Gontera odejít, ale lovec ji hrubě chytil za paži.

To by stačilo, pomyslela si Murdra a kopla ho řádně mezi nohy. Gonter překvapeně zasténal a šel do kolen. To máš z toho, pomyslela si vítězoslavně a kopla ho ještě jednou. Pak se otočila a rychle přešla ke dveřím do výčepu zpoza nichž bylo slyšet ztlumený rachot a smích. Murdra otevřela dveře a vkročila do hluku výčepu. Protáhla se mezi hosty směrem ke kuchyni.

"Belgore!" zavolala Murdra, a pak ještě jednou: "Belgore!"

Hosté utichli, všechny oči se upřely na Murdru. I pacholek stojící úplně vzadu, zíral s otevřenou pusou.

Belgor vyšel z kuchyně do výčepu. "Co je, co řveš?" zeptal se nevrle.

"Gonter dělá potíže!" zavolala Murdra, "Obtěžoval mě, hajzl. Ve vinným sklepě!"

Bolger se zachmuřil. Vyhrnul si rukávy košile a protáhl se kolem Murdry. Přeci jen je k něčemu mít chlapa, pomyslela si. Ale dva chlapi jsou lepší! Popadla pacholka za límec a postrčila ho za Belgorem. Pak šla za nimi ke sklepu.

"Vzal roha!" slyšela Murdra Belgora, když prošla dveřmi. Stál se zaťatými pěstmi před velkým sudem. Po Gonterovi nebylo ani vidu ani slechu.

"To je on, na dvoře!" zavolal pacholek, který se díval dveřmi ven.

"Gontere, ty čubčí synu," zaburácel Belgor. "Vymlátím z tebe duši!" Pak vyběhl ven.

Jak ho Murdra následovala, málem zakopla o štoudev. Takovej bordel, pomyslela si a zamávala pažemi. Džbánek s mlékem zarachotil o okraj štoudve. Mléko vyšplíchlo na podlahu. Něco nesouhlasilo. Když znovu získala rovnováhu, došlo jí co: nůž byl pryč.

"Sakra," řekla Murdra a začala se rozhlížet.

Belgor mezitím stál na dvoře. Vypadalo to, že vztek ho přešel. "Gontere?" ptal se ustaraně. Lovec ležel napůl pod přístěnkem, v němž Murdra pověsila kuřata. Něco mu čnělo ze zad. Murdra k němu přišla. Už cestou poznala dřevěnou rukojeť svého nože. Belgor si ke Gonterovi dřepnul a sáhnul lovci na krk. Pak se podíval podezíravě na Murdru.

"Pořádný výprask by mu úplně stačil," zašeptal.

Myslí si, že jsem to byla já, pochopila Murdra.

Zírala na rukojeť nože a na tmavou, mokrou skvrnu na koženém kabátci okolo ní. Kuřecí krev kapala z přístěnku na Gonterova záda a mísila se s krví lovce. Poprvé po dlouhé době Murdra nevěděla, co říct. Za sebou slyšela kroky a hlasy. Zvědavost vylákala hosty z Rozsštěpené panny na dvůr.

"Támhle někdo utíká!" zvolal Elgan a ukázal dýmkou přes plot.

Murdra vzhlédla. Muž, který běžel přes louku k Očímu lesu byl oblečený v černém obleku s kápí. "Aha!" řekla. Nespal, hajzl, špízloval! Cítila, jak se jí ježí vlasy. Tak tohle má teď z války, pomyslela si Murdra a zírala na dřevěnou rukojeť nože čouhající z Gonterových zad. Pak pohled odtrhla od nože a podívala se znovu přes louku, za mužem v černé kápi, který rychle zmizel mezi stromy Orčího lesa....

Velmi ranný návrh ochozu nad stájí Rozštěpené panny. Náčrty jako tento slouží k utvoření prvního dojmu pro umělecké oddělení.