"Tak jsme tu na ostrově Khorinis"řekla jsem s velkou úlevou.Drak se na mě spokojeně podíval a zeptal se mě:"Co tady budeme dělat??" Odpověď se mu dostala velmi rychle:"Pokusíme se zastavit armádu temnot!Teď se ale přeměň v člověka, abys nebyl tak nápadný!" Najednou místo draka přede mnou stál velmi pohledný a silný muž. "Teď nám přičaruji nějakou výzbroj." Po vyslovení magické formule se před námi objevili nablýskané zbroje, meče a kuše. Když jsme se převlékli a vyzbrojili, tak jsem se otočila k děsivě vypadající pevnůstce. "Podíváme se dovnitř?" zeptal se mě zvědavým tónem drak.Z pevnůstky jsem neměla dobrý pocit , ale zvědavost mi nedala. "Tak dobře, ale buď ve střehu ! Nemám z ní dvakrát dobrej pocit !"Drak na mě souhlasně kývl. Šli jsme se tedy podívat dovnitř. Dole nic a nikdo nebyl tak jsme šli po točených schodech o patro výš. V první místnosti byl krb,křeslo a postel, ale v druhé stál nějaký chlap v necromancerovu rouchu a zamyšleně prolistovával jednou knihou na pulpitu. "Ehm!! Pane co tady děláte uprostřed hor?"Ten chlap se otočil a vypadal jako ďábel s očima jako uhel. "Co tady dělám?! Na to bych se měl zeptat spíš vás!" řekl dost naštvaně, teda aspoň tak vypadal. "No mi jsme se tady chtěli jenom poohlídnout.Ale kdo vůbec jste?"

Už jsem měla dost odvahy i na to kdyby začal boj na život a na smrt. "Sice jste mě nemile překvapili, ale rád odpovím na vaše otázky a vy odpovíte na mé!Takže jmenuji se Xardas jsem necromancer. A kdo jste vy?" tato slova zazněla tak trochu otcovsky. "Já jsem Ayra a tohle je ehm (musím mu vymyslet nějaké jméno, ale jaké by se hodilo pro draka. Už to mám!)Eridor." drak na mě souhlasně mrkl asi se mu jméno líbilo. "Tak princezno Myrtany co budeš dělat tady na Khorinisu?"On mě zná?! "Promiň Xardasi, ale odkud znáš můj původ?" "Dříve jsem totiž patřil k Ohnivím mágům, než nás tvůj otec požádal abychom vytvořili magickou bariéru, která dosáhla větších rozměrů než jsme předpokládali takže nás uvěznila spolu s trestanci. Tam jsem taky od řádu ohně odešel a začal studovat černou magii, abych zjistil co se zvrtlo. Jednou mě ale ze studií někdo vyrušil! Ten člověk dokázal najít jako jediný řešení k zničení mých Golemů.Byl to Innosův vyvolený a já ho poslal na smrt.S mou pomocí našel Spáče a dokázal ho porazit, ale sám zůstal pod hromadou suti.Když bariéra padla tak jsem se přesunul sem, kam se mi ho podařilo teleportovat živého, ale hned před ním stojí další zkouška. V podobě boje s draky. Ale už dost můj příběh si slyšela možná ses toho dozvěděla víc než jsem chtěl. Teď k věci mám tu pro tebe takový meč od Adanose. Doufám, že se ti bude hodit."Jeho příběh byl smutný a byl plný magie, která se nedá popsat.Ale kdo je ten Innosův vyvolený??Vyslovil nějakou magickou formuli po které se mu objevil v rukách přenádherný meč s modrou čepelí a stříbrnou rukojetí. " Vem si ho do ruky a přečti ten nápis na čepeli." Podal mi ten meč. Ten nápis na čepeli byl starodávným písmem, kterým v této době umí mluvit jen málo kdo.Přečetla jsem ho a celou pevnůstkou se rozzářilo modré světlo.Xardas a Eridor se na mě usmáli, ale já vůbec nevěděla co to znamená. Xardas na mé myšlenky hned odpověděl: "Tím že jsi přečetla to zaklínadlo tak ses stala Adananosovou vyvolenou.Když někdo jiný kromě tebe sáhne na tento meč tak zemře krutou smrtí.Teď běž a najdi Innosova vyvoleného! Jedině spolu můžete porazit armádu temnot."Adanosova vyvolená? Já??