Gothicz.net - Homepage

Recenze - Gothic 1 Remake

Datum vydání: 25.6.2026

Toto je recenze Gothic Remake od Gothicz.net. Na začátek krátké ujasnění: Tento text předpokládá, že jste hráli původní Gothic 1. Pokud jste jej nehráli, berte na vědomí, že v textu jsou spoilery ohledně děje původní hry.

Autor recenze: El Kamil (Remake dohrán na PS5, 55 hodin čistého času). Doplňující komentáře: Gelaos a Zero (oba dohráli Remake na PC).

Herní svět - Deset z deseti

Ok, pojďme na to. Začnu jednou z nejsilnějších stránek Remake - herním světem. Mapa Gothic Remake je v základu stejná jako v původní hře, jen o něco větší (tvůrci tvrdí, že o 30%). Středobodem je hrad Starého tábora, na jihovýchodě je bažina, na západě Nový tábor, místo výměny na severu, skřetí země na jihu. Vše je tam, kde má být, do posledního detailu. Jestli si z prvního Gothica vybavujete nějakou jeskyni s krysokrty, malý tábor goblinů, smečku vlků v lese, všechno v Remake najdete na svém místě! Navíc na vás čeká několik nových lokací, například sněhová oblast, dva nové chrámy a nějaké nové dungeony. Další výbornou změnou je, že ve hře nejsou žádné loadingové obrazovky. Doly, skřetí hřbitov a Spáčův chrám a všechny další lokace jsou součástí jednoho herního světa a můžete mezi nimi přecházet a teleportovat se dle libosti.

Jednotlivé lokace jsou přepracovány a přizpůsobeny technickým možnostem dnešní doby. Výkon herních zařízení dnes dovoluje tvůrcům do hry přidat mnohem více detailů. Herní svět je plný vegetace tak, že ze začátku budete mít problém poznat, kterou kytku lze sebrat a kterou ne. Tábory jsou přepracované. Hrad ve Starém táboře je doplněný o různé detaily jako hradební chrliči v podobě stínových šelem, všude se válí mnoho různých věcí a dekoračních předmětů. Mnohem živěji působí další místa ve světě jako horská pevnost nebo ruiny citadely. Výborně vypadají i Xardasova věž, Nový tábor, země skřetů, dungeony a také bažiny.

Bažiny jsou kapitola sama pro sebe. Pokud jste se tam ztráceli v původní hře, tak se připravte na dlouhé bloudění v Remake. Pro mě to ale bylo bloudění příjemné. Na začátku hry jsem využíval známého novice Lestera, aby mě vzal na důležitá místa v táboře. Hledání cesty ven z tábora mi pak zabralo pořádnou chvíli. Ačkoli to bylo frustrující, bloudění jsem si užíval. Tábor v bažině totiž vypadá naprosto parádně. Navíc - orientaci v táboře vám naruší počasí a denní doba. Tábor vnímáte jinak ve dne, v noci, za dobrého počasí a za deště. Například v noci jsem k navigaci po táboře mohl využít jasných luceren, které značí hlavní cesty. Ve dne ale pochopitelně nesvítí, takže jsem byl opět ztracen. No a nejhorší to bylo, když do bažin přišla bouřka, to bylo vidět jen na pár kroků! Tvůrci do tábora dokonce přidali směrovníky, které vám pohyb po táboře možná trochu usnadní. No a pak tu jsou vlastní bažiny, kam musíte jít hledat sběrače trávy. To je hotová džungle plná krvavých much a močálových žraloků, doplněná o výborné zvuky prostředí.

Tábor Bratrstva pro mě bylo místo s největším geniem loci. Spojení s příběhovým elementem tajemného boha Spáče, modlících se noviců, přísných guru v úžasných róbách a mohutných templářů - zanechalo na mě toto místo asi největší dojem z celé Kolonie. A je to ještě umocněno vskutku spirituální atmosférou chrámu, kde sídlí nejvyšší představený sekty a jeho pár dámských společnic.

Příběh - Remake zaplňuje mezery

A i příběh kolem Bratrstva pro mě patřil k vrcholům Remake. Jak jistě víte, Bratrstvo je středem pozornosti ve střední část hry, pak se těžiště děje přesunuje jinam. V původním Gothicu mi to tak nepřišlo, ale v Remake je po vzývání Spáče a následném odchodu Cor Kaloma cítit jisté oslabení či uvolnění děje. Pozor, to není kritika děje kolem hledání magických ohnisek, to je pochvala pro výstavbu děje kolem Bratrstva a velkého vzývání. Tato část byla zkrátka vynikající. Hráč má mnohem více interakcí s Cor Kalomem a s Y’Berionem (a jejich charaktery jsou skvěle vykresleny), tvůrci nás pouští více k jádru dění a ukazují nám scény, které se v původní hře odehrály za oponou. A třebaže člověk neměl moc pocit, že u původního Gothic 1 něco významného chybí, doplněný obsah v této části Remake funguje velmi dobře.

Základní premisa příběhu však zůstává stejná od začátku do konce, takže se nemusíte bát nějakých zásadních rozdílů. Hrdina je za nespecifikovaný zločin odsouzen v pobytu v Kolonii chráněné neprostupnou magickou bariérou a jeho hlavní motivací je dostat se na svobodu. Pro to se nejdříve musí přidat k jedné ze tří komunit (přijímací úkoly jsou de facto stejné jako v originále), poté následuje pasáž s Bratrstvem a vzýváním Spáče, následně hledání ohnisek za účelem pomoci mágům Vody zničit magickou Bariéru, Xardas, skřeti, a tak dále, no však víte. Místy dochází k určitým, řekněme kosmetickým, obměnám, aby nebylo úplně všechno podle starých pořádků. Tyto úpravy nepovažuji za lepší či horší, je to prostě něco jiného. Tvůrci hry dlouho dopředu deklarovali, že nechtějí udělat předělávku jedna ku jedné, ale že chtějí do Remake vložit i kus svých vlastních nápadů. Je to takové okysličení, aby i starý harcovník, který zná Gothic skrz naskrz, zažil něco nového.

Navíc ve hře jsou nějaké zcela nové úkoly, které rozšiřují hlavní příběh, či odhalují více o známých postavách. Velmi se mi líbil detektivní úkol se ztraceným rolníkem v Novém táboře, který zahrnul pěknou řádku postav a lokací. Zajímavá je i série loveckých úkolů spjatých s knihami, které najdete různě po Kolonii. Za každý takový splněný úkol můžete získat dovednost získávání nových trofejí.

Rozšíření se dostalo i hrstce ženských postav, které v Kolonii potkáte. S těmi lze interagovat mnohem více než jen Šššš, nesmíš s námi mluvit z původní hry. No a samozřejmě skřetům. Hrdina se nyní dokonce naučí skřetí jazyk a využije ho k postupu v příběhu. A ačkoli je postup děje kolem skřetů bohatější, pořád mám pocit, že skřetí město je spíš takový komparz k příběhu okolo Spáče. Naproti tomu Spáčův chrám je za mě udělaný výborně. Jeho mapa je podobná tomu z originálu, zcela jistě tam najdete známá místa. Ovšem audiovizuálně je mnohem temnější. Máte se na co těšit.

Herní mechaniky - klasiky i mnoho novinek

Jak se Remake hraje? V podstatě stejně jako starý Gothic, a to je dobrá zpráva! Remake zachovává hlavní koncept Gothic her, jak se říká anglicky from zero to hero, z nuly hrdinou. A i pro mě to byl na začátku hry trochu frustrující nezvyk. Hrdina je zprvu slabý, nemá žádnou výbavu, žádnou zbraň, žádné peníze, no, alespoň není nahatý! A když už si meč najdete, drží ho jako jelito oběma rukama - toto není kritika, všichni víme, že toto je základní princip Gothic her, a právě proto je máme tak rádi. Když mě ale první krysokrt zabil potřetí, bylo mi jasné, do jakého skillu dám své první vědomostní body a svou první rudu - do boje s jednoručními zbraněmi.

Bojový systém rozhodně není žádná klikačka. U každé zbraně na blízko máte k dispozici několik typů útoků, které můžete řetězit do kombo útoků. Navíc máte k dispozici blokování, odrážení útoků a úskoky, díky čemuž mají boje jistou dynamiku a umožňují vám vymýšlet vlastní strategie postupu boje. Není to sice úplně nutné - já dokázal celkem obstojně přežít s tvrdohlavou obranou a jednoduchými kombo výpady, ale dovednější hráči zcela jistě najdou lepší způsoby boje, které minimalizují ztráty. Zejména, pokud chcete získat jednu z herních trofejí za dokončení celé hry na jeden jediný život.

Rozvoj postavy funguje stejně jako v Gothic 1. Z pobitých monster a za splněné úkoly získáváte zkušenosti, po získání určitého množství postoupíte na vyšší level, čímž se vám zvýší zdraví a získáte deset vědomostních bodů, které můžete uplatnit k učení dovedností, zvyšování síly atp. S vyšší silou můžete nosit lepší zbraně, tím pádem dáváte vyšší poškození a tím pádem porazíte monstra snadněji. Nebo můžete dát body do obratnosti a používat luky. Nebo se můžete za pár bodů naučit jakousi novicovskou úroveň magie a začít používat základní magickou runu. Nebo dát body do odemykání truhel, či další plejády nových dovedností.

Mimochodem - minihru odemykání truhel spousta hráčů kritizovalo. Bez vylepšení skillu je nemožné některé truhly otevřít, a i s první úrovní je mnoho z nich dost komplikovaných, že jsem to vzdal. Snad až druhá (nejvyšší) úroveň udělá všechny truhly více méně odemykatelné. Za sebe ale napíšu, že se mi systém líbí. I když to stojí více času, bavilo mě si s tím hrát. Každý úspěšně odemknutý zámek mi dal malou dávku dopaminu. A když jsem viděl, že je mechanismus zámku příliš komplikovaný, tak jsem prostě šel dál. Bral jsem to tak, že stejně jako neporazím každého nepřítele na nízkém levelu, tak nemusím otevřít každou truhlu, když nemám namaxovaný příslušný skill.

Zkoumání světa nad vodou i pod vodou

Mezi nové dovednosti patří třeba potápění, díky kterému vydrží hrdina pod vodou déle. Podvodní svět je velmi rozšířený, a třebaže v Kolonii nenajdete Atlantidu, tak tam nějaká zajímavá místa a loot pod vodou jsou. Dalším skillem pro průzkum světa je šplhání po skalách. Šplhat nelze všude, pouze na k tomu určených místech. Tento skill beru jako esenciální, jelikož těch míst ve hře je poměrně dost. Dokonce bez toho nebudete moci dokončit nějaké vedlejší úkoly s kvalitní odměnou.

Výbornou mechanikou ovšem je jízda na mrchožroutovi. O jezdeckých zvířatech v Gothicu se vedou diskuse už dvacet let. (Proč nejsou v kolonii koně? Že by je trestanci snědli?) No tak konečně jsme se dočkali. Co se herních mechanik týče, toto pro mě bylo to nejlepší překvapení. Za prvé to zkrátí dobu přesunu mezi tábory a za druhé je to mnohem zábavnější než běhat po vlastních. Na druhou stranu loot se nejlépe hledá pěšky, takže k prozkoumání všemožných detailů a zákoutí herního světla jsem stále používal vlastní nohy.

Mimochodem - další výbornou alternativou k rychlým přesunům (vyjma samozřejmě teleportů) je kouzlo proměny ve vlka. Vlk je jedno z nejrychlejších monster ve hře, doslova sviští krajinou. Brázdit s ním Kolonii je celkem zábava!

Obchodování - Tržní ekonomika

Další změnou, která výrazně zasáhne do vašich životů v trestanecké kolonii, je obchodování. Kromě klasického omezení množství peněz, kterým obchodníci na začátku hry disponují, tvůrci implementovali i tržní chování. V praxi to znamená, že obchodník, který se specializuje na zbraně, vám nabídne slušnou cenu za meče, sekery a podobně, ale méně peněz za lovecké trofeje, či za magické předměty. Navíc, cena každého předmětu závisí dynamicky na tom, kolik těchto předmětů se v dané lokalitě vyskytuje. Nelze tedy vzít deset palcátů a všechny je prodat za stejnou cenu tomu stejnému obchodníkovi. První palcát od vás koupí třeba za 50 rudy, další za 45, další za 40, atp. Pro maximalizaci užitku je třeba prodávat část v jednom táboře a část v dalším.

U loveckých trofejí, které byly jedním ze zdrojů příjmu peněz ve starém Gothic 1, se mi dokonce stalo, že některé z nich byly v podstatě bezcenné. Za vlčí kůže jsem získal jen pár drobných a za mrchožroutí zuby mi dokonce nechtěli zaplatit vůbec nic! Takže buďte na to připraveni. Pochopitelně se jedná o způsob, jak hráči hru trochu ztížit. Gothic 1 byl pro zkušené hráče příliš brzy příliš snadný. Za mě toto není špatný způsob. Lepší než mechanika zdražování učení a tréninku v datadisku pro Gothic 2 - to mi nikdy příliš nesedlo.

Spaní - Kde je k čertu postel?

Dalším klackem pod nohy, který vás jistě překvapí, je mechanika spaní. Za prvé můžete spát pouze ve volné posteli. Už nefunguje fígl rychle naběhnout do jakékoliv chatrče a vyspat se, než vás NPC vyhodí. Když se o toto pokusíte v Remake, spánek a regenerace zdraví neproběhne. Takže první problém je najít volnou postel. Ve Starém táboře si patrně na jednu volnou chatrč pamatujete, v Novém táboře si ji nejdříve musíte vybojovat nad jedním banditou (a to nepůjde na prvním levelu), no a v Bratrstvu je volných postelí několik, ale najít bude stát čas a úsilí. A najít je později znova a znova, to je opravdu umění!

Navíc pozor! Je také omezena regenerace zdraví a many spánkem pouze na 8 hodin denně. Nejde si tedy po nějaké těžké bitce na hodinku zdřímnout a plně zregenerovat. Hra zdraví a manu regeneruje po částech za každou hodinu spánku. Toto vám patrně bude sem tam působit nepříjemnosti. Každopádně, pokud budete žít spořádaný život, ve dne bdít a v noc spát, měla by vám regenerace fungovat bez problému.

Crafting - vaření, alchymie, psaní svitků, atp.

Hra také nabízí rozšířené možnosti craftingu. V původním Gothic 1 šlo upéct maso a vykovat jeden meč a tím to končilo. V Remake se můžete naučit vařit několik receptů, ostatně tvůrci už dřív dokonce vydali skutečnou Gothic kuchařku (psali jsme zde). K některým receptům jsou i přidané úkoly, já je nakonec příliš nepoužíval, ale přiznám, že třeba takový baronský gulášek zní zajímavě! Novinkou také je, že regenerace zdraví či many jídlem funguje postupně. Tedy - sníte kus masa a život se vám regeneruje postupně. To je rozdíl oproti lektvarům, které vám zdraví či manu obnoví okamžitě. Úmysl vývojářů je, abyste lektvary používali jako první pomoc během boje a jídlo v momentech, kdy máte čas a nepotřebujete okamžitou obnovu životních sil.

Lektvary samozřejmě můžete vyrábět také pomocí alchymie a můžete se naučit i kovat zbraně. U alchymie a u kování je třeba najít či koupit výrobní postupy pro jednotlivé předměty. Novinkou je dovednost psaní magických svitků, u které jsem ale zatím neobjevil nějaký zásadní smysl pro herní strategii, která by ospravedlnila investici deseti vědomostních bodů.

Novinou je také vylepšování zbrojí po částech. U tohoto mě překvapilo, že základní frakční zbroje, které jsem získal při hře za Bratrstvo, byly celkem slabé. Musel jsem přihodit pořádný obnos magické rudy, abych získal nějakou slušnou ochranu.

Ukládat, ukládat, ukládat

Jednou z klasických herních mechanik starého Gothica bylo ukládání. Každou chvilku, po každém vyhraném boji, po každém dialogu. A to zůstalo i v Remake. Gothic Remake je hra, která hráče nemilosrdně potrestá, pokud se zatoulá, kam nemá, případně řekne něco nemístného. Uděláte jedině dobře, když budete používat více save slotů. Hra sice v některé momenty ukládá automaticky, ale na to se samozřejmě nelze spoléhat. Pády hry, různé herní bugy, game over z přecenění sil jsou ty nejhlavnější důvody, proč byste měli ukládat hru často.

Vězeňská atmosféra

Pojďme od mechanik k něčemu jinému. Chci vyzdvihnout, jak jsou napsané dialogy. O původním Gothic 1 se psalo, jakou má drsnou atmosféru a jak se s hráčem nikdo nepáře. Ano, bylo to tak a je tomu tak i v Remake. Ovšem Remake vykresluje dialogy přirozeněji ap ostavy více projevují emoce. Součástí toho je i hrubší mluva postav. Mnozí nejdou daleko pro ostřejší výrazy, a to dokonce i v Bratrstvu (no i jejich členové se rekrutují z trestanců, takže není divu). Jediní opravdu slušní lidé v Kolonii jsou asi jen mágové. Peprné dialogy mě bavily. A nejen ty, různých dalších komických situací je tam mnoho. Anglický dabing je zahraný dobře. Malou vadou na kráse je asi horší mimika postav oproti jiným hrám. A taky trochu zklamání, že tam tvůrci nedali žádnou z legendárních gestikulací z první hry.

Hudba - Další masterpiece od Kaie Rosenkranze

Kai Rosenkranz složil ikonickou hudbu k původní hře, tehdy jako pořádný mlaďoch, a nyní se vrátil ke svým kořenům jako pán ve středním věku a přinesl nám další legendární soundtrack. Hlavní motivy táborových témat jsou stejné, jen nějakým způsobem upravené či rozšířené. Například ve Starém táboře slyšíme několik variací na táborovou hudbu. Ve skřetí oblasti a v povrchovém dole Nového tábora hudba výborně doplňuje nehostinný ráz krajiny, v dungeonech je zase hudba tajuplná až hororová, což v kombinaci s opravdovou tmou vytváří výbornou atmosféru. Některá místa dostala zcela nové skladby a na určitých speciálních místech hraje speciální hudba. Například na vrcholu věže Starého tábora - snad jako odměna pro hráče, že se na tato místa dostal.

Co mohlo dopadnout lépe

Ok, pojďme na nějaké ty mínusy, pár jich mám. Ten největší je technický stav hry při vydání. Byly tam nějaké nepříjemné bugy s mizením quicksavů a autosavů, což ale tvůrci rychle opravili. Mně se to stalo jednou a od té doby používám ručně uložené pozice. Další nepříjemný bug, který se mi stával často, byla nefungující mimika při dialozích. K tomu bylo potřeba hru vypnout a zapnout. Zdá se, že to už je také opravené. Každopádně to značí, že tvůrci mohli s vydáním hry ještě chvilku počkat. Důkazem budiž i to, že novináři dostali klíče k recenzím pozdě, mnohdy až s vydáním hry. To ukazuje, že se na hře tvrdě pracovalo až do vydání hry.

Výše zmíněné body jsou otravné, ale tvůrci vše rychle opravili, tak ok. Co mi ale trochu vadí, jsou nedostatky v dialozích hry. V pozdější fázi hry jsem narazil na mnoho dialogů, které tam už neměly být, jelikož pozbyly svůj smysl. Například i za templáře (významného bojovníka v řadách Bratrstva) jsem měl možnost spustit dialog typu Jsem nový, řekni mi něco o Bratrstvu. Nebo dokonce jsem měl u Thoruse otevřený dialog ohledně přijetí ke Starému táboru. To jsou prostě jasné mezery, které měli odladit.

Co se obsahových věcí týče, zklamaly mě dvě věci. První - souboje v aréně tam pořád nejsou. Správce arény říká za pár dní stejně jako před 25 lety a stejně jako tehdy se nic nestane. A to přitom v některém z dřívějších promo trailerů byly záběry soubojů v aréně, dokonce i s monstry.

Druhým zklamáním byl otravný kopáč Mud. Je stejně otravný a stejně neužitečný jako dřív. Osobně jsem doufal, že by jej mohli nějakým způsobem vylepšit. Mohl by zůstat divný a otravný, ale i nějak více užitečný. No, škoda.

Zmíním také problémy s kooperací s NPC postavama. Například chlap, který mě vedl do tábora v bažině, mi po cestě umřel v boji s krvavýma mouchama. Musel jsem si nahrát uloženou pozici a v boji mu výrazně pomoct. Doprovodné NPC také nereagují dobře na friendly fire. Při hře za mága bylo prakticky nemožné v boji spolupracovat. Většinou jsem kouzlem způsobil zranení i spřátelené NPC a její reakce byla, že začala útočit na mě.

Zajímavostí je, že ve Starém táboře můžete vidět kopáče házet šipky na terč. To je super, ale za mě to je nevyužitý potenciál. Toto měla být nějaká minihra s možností vyhrát nějaké odměny. Třeba se něčeho ještě dočkáme v budoucnosti. Ale tohle je opravdu drobnost.

---

Další pohled: Zero

Kamil hru převážně vychválil, a já s ním v podstatě souhlasím. Remake jsem si užil obrovsky, předčil všechna má značně skeptická očekávání a těším se, až si to s odstupem (a po pár patchích) zahraju znova. Nicméně Adanos je bohem rovnováhy, a tak tu chválu vyvážím trochou kritiky:

Pokud je Remaku co vytknout, tak snad to, že je místy až příliš věrný – představoval jsem si více dialogů se čtveřicí přátel, aby bylo jasné, že se s hrdinou opravdu přátelí. Například možnost zeptat se, jak se mají, dát si společně pivo nebo zkrátka jen pár vět o ničem. Jenže tohle Remake nenabízí. Přes pár nových (a dobrých!) questů lze stále vznést výtku vztahující se k původnímu Gothicu 1 – když postava poslouží svému příběhovému účelu, jako by už dál neexistovala. Proč se seznamujeme se všemi Stíny ve Starém táboře a jsme vedeni k tomu, jak jsou to důležití a vlivní lidé, když pak dále hrají nulovou roli? Proč postavy více nereagují na hrdinovy činy a průběh děje?

Je evidentní, že hra je poměrně nevyvážená. Mě osobně baví, že se můžu hned v první kapitole nasvalit a stát se králem kolonie – ostatně i v tomto je Remake věrný originálu – ale v moderních hrách to nebývá zvykem. První patche přinesly nějaké změny v síle NPC a monster, tak je zřejmé, že autoři to příliš netestovali a upravují obtížnost za chodu.

Další věcí, subjektivní, je design monster. Mrchožrout se za mě opravdu nepovedl, z ptáka je dinosaur, a ještě k tomu anatomicky upravený tak, aby se na něm dalo jezdit. Chápu, že hráči chtějí ve hrách nějaký "dopravní prostředek", ale celý koncept jízdy na mrchožroutovi je za mě tragický. Z číhavce máme podivnou žábu, chňapavci nejsou vůbec děsiví a mají ruce, a co mají být ty ostny na stínové šelmě? O proměně jakžtakž charakteristických skřetů v klasickou fantasy variantu nemluvě. Je pravda, že při hraní nic z toho vlastně vůbec neruší, ale když se nad tím zamyslím, málokteré monstrum se mi líbí.

---

Další pohled: Gelaos

El Kamil ve své obsáhlé recenzi pokryl v podstatě vše podstatné, přičemž s většinou souhlasím. Pokusím se tedy nestručně doplnit i pár svých dojmů po dohrání. Názor na první Gothic jsem si utvářel přes dvě dekády a i po tolika letech stále nalézám nové věci k zamyšlení či vyzkoušení. Remake jsem hrál zatím pouze jednou a věřím, že si dokážu podobně dlouho pohrávat i s ním. Nuže k věci. Remake je v mnoha ohledech velmi věrný originálu, byť se místy i odváží přinést něco nového nebo nahlédnout věci z jiné perspektivy. Toto je zároveň plusem i mínusem hry.

U herního světa mě mile překvapilo, že je vše na svém místě, ale zároveň je svět celkově větší a řada lokací prošla rozšířením. Takže přestože jsem například věděl kudy a kam pro Nyrasovo ohnisko, při pochodu lesem se mi v rámci průzkumu podařilo zabloudit. Bylo osvěžující po mnoha letech opět zažívat pocit dobrodružství a neznáma podobně jako při prvním hraní Gothicu 1. Nová Kolonie je větší, mohutnější a dokonce i místa, která zůstala v podstatě bez větších změn - například Citadela - dokáží vyvolat dojem nového a nepoznaného. Obvzlášť silně mi v paměti utkvěl příchod do Spáčova chrámu v 5. kapitole. Kombinace příběhové naléhavosti, soundtracku, impozantní architektury skřetího města a chrámu měly velmi silnou atmosféru. Byla ve mně malinká dušička :).

Bohužel podobně jako G1, i svět Remaku trpí backtrackingem. Teleportační runy jsou dostupné až od 3. kapitoly a to opět jen do pár hlavních lokací. Bylo zábavné a dobrodružné při pátrání po Nyrasovu ohnisku dojít k majáku. Ale muset tam jít 1-2x v pozdějších kapitolách už bylo víceméně jen otravné a zbytečně to natahovalo herní délku. Ochočený mrchožrout na to konto působí především jako nouzovka, nežli jako efektivní řešení problému. Osobně bych se nebránil extenzivnějšímu fast-travel.

Obdobně vnímám i příběh a questy. Remake občas vyplňuje mezery nebo tlumí nelogičnosti. Čtyřka hrdinových parťáků je do děje a do pátrání po ohniscích uvedena ladněji, questy ve 2. kapitole jsou přeskládány tak, aby děj lépe gradoval, vedení Bratrstva dostává o něco více prostoru, aj. Obecně se mi líbilo, že Spáč v Remaku působí jako větší hrozba. Řada dalších změn je spíše jen kosmetických a nebo jen dokreslují již známé věci. Některé úpravy však považuji za diskutabilní či ne zcela přesvědčivě podané. Příkladem budiž vyvraždění mágů Ohně, které v Remaku vidíme na vlastní oči. Na jednu stranu je samozřejmě úžasné konečně spatřit to, co jsme si celé dekády mohli pouze představovat. Na druhou stranu mi připadá, že tato změna v prezentaci příběhu nemá opodstatnění a slouží pouze na laciný shock-efekt.

Podobně i s questy. Kupříkladu nové questy spjaté s ženami byly zajímavé a nenuceně dokreslily, jak to na Hradě funguje. Ale třeba nový quest pro přijetí k žoldákům po vyhození ze Starého tábora (hledání artefaktu s Myxirem) je pouze nudný fetch quest, který akorát zbytečně natahuje hru. Rozhodně mě ale zklamalo, že pozdější kapitoly jsou podobně stručné a lineární jako v G1.

Tvůrcům budiž ke cti, že se jim podařilo zreplikovat sílu ikonických momentů. V bažinách jsem se ztrácel, zabloudil jsem při průzkumu Kolonie, Spáčův chrám mi nahnal husí kůži a dokonce i Mud dokázal být stejně otravný jako před léty :). Je rovněž patrné, že si tvůrci nechávají pootevřená dvířka směrem k potenciálnímu remaku druhého dílu. Některé zásahy do příběhu a lore prvního dílu tedy budou, doufejme, snad jednou retroaktivně dávat více smyslu.

Hrál jsem čistě za bojovníka, již koncem 1. kapitoly jsem měl sílu kolem 80 a téměř celou hru jsem byl až příliš silný. Královna důlních červů měla být epický boss, jenže já jí skolil na pár úderů. Trola v kaňonu jsem zabil bez zmenšovacího svitku hned na první pokus. A tak podobně. Jistě, první Gothic je také nevybalancovaný, nicméně autoři Remaku měli balancingu věnovat víc péče. Ostatně vydané patche toto již upravují, evidentně tedy ještě práce na hře zbývá...

V neposlední řadě chci pochválit i technický stav hry. Můj PC nesplňuje ani minimální nároky, a i přesto mi Remake na nejnižší detaily šlapal dobře. Nicméně já jsem obecně ohledně grafiky i FPS nenáročný.

Vyzdvihnutí si zaslouží soundtrack. Obával jsem se tuctového bezduchého vykradení původní hudby, ale po dohrání bych se ani nebál nový soundtrack označit za možná ten nejlepší, který Kai Rosenkranz ve své gothico-risenovské kariéře stvořil.

Uf, mohl bych pitvat ještě všechny možné další aspekty Remaku a mohl bych napsat plejádu dalších poznámek. Na mém závěru to však nic nemění. Hra předčila moje očekávání a jde opravdu o důstojný remake prvního dílu, byť mám určité výhrady. Pro Alkimia Interactive je Gothic Remake jejich prvotina, za kterou si dle mě zaslouží pochvalu. Po závěrečných titulcích jsem měl chuť hru rozehrát znovu. To myslím mluví za vše...

Screenshoty

Kam dál?

Mrkněte na stránku Gothic Remake - Přehled recenzí, kde najdete odkazy na tuzemské i zahraniční recenze. Přehled základního infa o Remake najdete v článku Základní informace.