Byla to složitá produkce, zejména v závěru. Lidi někdy pracovali 48 hodin v kuse, pak šli domů, několik hodin spali, aby pak hned šli zpátky. Byla tam také taková vřelá kamarádská atmosféra, všichni se navzájem podporovali. Nikdy jsem v kanceláři neslyšel žádné hádky a zejména Björn a Mike se ukázali jako opravdu dobří lídři. Na vydání hry byl tehdy obrovský tlak, což nás všechny tak nějak semklo...

Vypadalo jako by lidé ve studiu spali - což taky byla pravda! Když jsem tam přišel, programátoři a návrháři spali na pohovkách v zasedačce, kolem se povalovalo spousta krabic od jídla a celé to tam smrdělo tvrdou prací a dlouhým přesčasem.

Ano, ještě ano. Kromě toho jsem pracoval na věcech pro marketing. Podle původního plánu hra měla obsahovat koně, ale nikdy jsme se nedostali ani na dosah jejich zasazení do hry. Proto se jeví celý svět tak obrovský. Kdyby tam byli koně, celý prostor by se dal pokrýt mnohem rychleji. Stejně tak byly v plánu vlasy postav. Další věc, kterou jsme nevyřešili včas. Proto jsou skoro všichni ve hře téměř holohlaví.

Pokud si dobře vzpomínám, náš tehdejší vydavatel nám dal nějaký čas navíc, abychom hru dokončili, když ten ale vypršel, už nebyly žádné peníze. Většina z nás si v posledním měsíci musela zkrouhnout nějaké peníze z výplaty, protože jen v případě, že Piranha Bytes dodali master verzi, uvolnil vydavatel další várku plateb. PB tehdy nebylo velké studio, takže nebylo možné, abychom zaplatili všechny lidi na víc než pár měsíců, aniž bychom dostali nějaké čerstvé peníze.

Nejlepší bylo vidět Maria (Mario Röske, leveldesigner u G3, viz profil, pozn. překl.) stále živého a v dobré náladě po dvou dnech nepřetržité práce a navíc mě pozdravil, když jsem ráno přišel do kanceláře. To je člověk! Ty horší je nejlepší zapomenout... ;-)

Vždycky se mi líbil nordmarský bojovník, protože jsem cítil, že se mi podařilo zachytit jeho vzhled a určitý dojem, jaký naši herní návrháři chtěli.

Líbila se mi poušť. Mohli jsme tam toho udělat mnohem víc, kdybychom měli více lidí. Celý grafický tým zahrnoval 5 lidí na jádře plus tři další pro tvorbu modelů a textur. Dodělat všechny věci a animace v takové kvalitě, aby to alespoň vypadalo jako AAA hra, byla docela výzva. Opět - koně byli zodpovědní za dlouhé vzdálenosti mezi jednotlivými místy. Ale zdá se, že s tím nakonec mnoho hráčů problém nemělo.

Vrátil jsem se zpátky k orientalismu konce 19. století. Ten na mě měl obrovský vliv. Hodně inspirace jsem také nabral z filmu Vikingové (1999) a z jeho předlohy románu Pojídači mrtvých (od Michaela Crichtona, pozn. překl.). Zbytek pak přišel z mých osobních cest do Španělska, kde jsem také udělal celkem dost fotografií pro své textury.

Ano, hrál. Ale musím se přiznat, že jsem toho asi po 25 hodinách nechal. Bylo to až příliš bolestivé a nechtělo se mi to hrát do konce, abych nebyl zklamaný ještě více. Když jsme hru vyvíjeli, dělala na mě větší dojem. Navíc většina překvapení je tatam, když hrajete hru, kterou jste sami vytvářeli. Jsem si jistý, že to podobně cítí většina vývojářů.

Ne. Už vážně nechci strávit další 3 až 4 roky svého života na jedné hře. Život je na to až příliš vzácný. Proto jsem po G3 pracoval spíš na menších hrách nebo jako grafický návrhář s tím, že můj kontrakt končil po několika měsících.

Vždy jsem doufal, že PB alespoň udělají remake pro nové platformy, když na to mají práva a financování takového projektu by u takové velmi dobře známé značky mělo být možné. Opravdu doufám, že se k tomu dostanou...

Ano, ale kromě toho se také snažím následovat svou múzu. Navrhuji věci pro větší společnosti a také dělám spousty ilustrací pro herní covery a reklamní agentury. Díky tomu si kupuju více svého vlastního času na tvorbu komiksů a knih, což jsem vždycky doufal, že budu dělat.

Weisse Lügen jsem zrušil před dvěma lety. Prostě nebylo jak ten projekt finančně utáhnout. Teď pracuji na krátkých příbězích a připravuji novou sérii webových komiksů. Udělat komiks ze světa Gothica by byla zábava, ale tady v Německu je téměř nemožné na to sehnat peníze. Dostanete dost tak na dva měsíce, a pak byste stejně museli najít způsob, jak přežít další čtyři, než bude komiks dokončený...

Většinu lidí z PB vidím jen sem tam na festivalech. Trochu víc kontaktu mám jedině s Kaiem. Někteří mí studenti (vyučuji na herní akademii na částečný úvazek) nyní pracují pro PB. Na tu novou hru, kterou teď vyvíjí, jsem zvědavý. Předpokládám, že vytvořit něco úplně nového nemůže být snadné, zejména když ta hra nemá jasně daný žánr. Doufám, že lidé z marketingu jejich vydavatele tomu pomohou...