Cape Dun

Cape Dun je malé městečko u jihovýchodního pobřeží myrtanského království. Nyní je pod nadvládou skřetů, jež z tohoto bodu řídí boj proti povstalcům v pobřežní oblasti. Nemohou se při tom ovšem již spolehnout na své drudhy s vesnice Ardea, které jste nedávno se svými přáteli rozprášili.

Velitelem skřetů v Cape Dunu je Uruk, mohutný skřet v červeném plášti. Uruk pobývá ve svém domě, respektive v domě po posledním předákovi města, a jen málokdy vychází ven. Pokud se s ním budete chtít setkat, čeká vás těžká práce budování pověsti, jelikož jeho osobní strážci jsou neoblomní a nepustí vás k němu dříve, než prokážete své schopnosti. Marně se ovšem Uruk snaží lokalizovat tábor povstalců Reddock, vyslal dokonce hlídky, aby pátraly v okolních oblastech až k Ardee, zatím ovšem bez výsledku. Navíc jeden z otroků je údajně rebel v utajení, což statnému skřetovi přidává jen a jen starosti. Pokud se chcete dostat do přízně skřetů, víte, co dělat.

Cape Dun stojí ve stínu velké skály a byl vystavěn podél jedné dlouhé cesty. U vstupu do města pracují otroci na pracech všeho druhu. Zchudlí muži vykonávají zejména dřevorubecké a farmářské práce. Těžko si ovšem vybírat mezi zpracováváním dřeva a kydání hnoje. I pod vládou skřetů se musí něco jíst, a tak se ve městě udržel chov prasat, o která se stará Phil. Jak záhy zjistíte, on je tím rebelem v utajení. Před válkou patřil k ozbrojeným silám města, takže pochopitelně těžce nese nového "radního".

Hned za vstupní branou narazíte na stan podivně oděného člověka s ještě podivnějším přízvukem. Jmenuje se Gamal a přichází a jižní pouště. Stejně jako mnohé jiné Hashishiny, i jeho přilákala vidina bohatství ve službě novým vládcům Myrtany. Skřeti z nejrůznějších důvodů potřebují otroky, v čemž Gamal a jemu podobní spatřili velkou příležitost. Gamal si v Cape Dunu dokonce postavil typický pouštní stan, snad aby se tu při tom dlouhém pobytu cítil více jako doma. A pokud bude chtít, může vyjít na kopec nad městem či na pobřeží, odkud je při slunečném počasí krásný výhled na pobřeží pouště Varant. To zcela jistě zažene všechen stesk. Navíc ve městě není jediný. O kousek dál narazíte na Esiela, který ovšem pracuje spíše jako alchymista. Své bohatství skladuje ve svém domě v truhle, o které se mluví až v Reddocku. Ideální příležitost pro talentované zloděje.

Lapkové a chmatáci si určitě oblíbí i prostorné skladiště. Hlídá jej nekompromisní skřet Urkrass, jenž ovšem není zrovna v náladě. Bandité, kteří řádí v pobřežní oblasti, příliš nehledí na to, jestli kradou od člověka nebo skřeta. A tak Urkrass marně čeká na další dodávku zboží, která se zatím klidně válí v rukou banditů někde za městem. Urkrass navíc není ani rozený hlídač, nebo si možná nevšiml, že do jeho skladiště vede i boční vchod. I nepříliš schopný zloděj si tak může přijít na zajímavé poklady. Tak třeba na zlaté kalichy, které skřeti chtěli použít na nákup dalších otroků. Tím si nejen vyděláte pár zlatých, ale i také pomůžete místním roajalistům.

Významnému postavení se v Cape Dunu těší skupina žoldáků pracujících pro skřety. Pod vedením Bufforda, jinak férového chlapa, vykonávají klasické i špinavé práce. Pracující otroky je třeba hlídat, obzvlášť od té doby, co jeden z nich utekl, starosti také přidává smečka hladových vlků, jenž se potulují kolem města. Žoldáci přebívají ve svém srubu v zákoutí skladu a jsou jednou z mála příležitostí, jak se v Cape Dunu dostat k nějakým obchodům. Protože skřeti, ti s vámi rozhodně obchodovat nebudou.

Žoldáci se snaží držet při sobě, ale ve skutečnosti jede každý sám za sebe. A tak není divu, že se mnozí z nich snaží zapůsobit na skřety v místní aréně, kteoru najdete na kopci. Cesta k ní je ovšem jen pro otrlé. Lemují ji totiž dřevěné kůly, na nichž jsou zavěšeny těla lidí, kteří byli zabiti během války. Snad aby přeživší věděli, co je čeká, budou-li vzdorovat novým pánům města. Ti, co měli to štěstí, odpočívají v klidu na hřbitově, jež zabírá malý neudržovaný kousek půdy na vrcholu kopce. Zcela jistě vás nepřekvapí, že tam poslední dobou mnoho dřevěných křížů přibylo.

Aréna v Cape Dunu je vskutku improvizovaná. Tam, kde byl prostor, tam bylo naneseno trochu zeminy, vstyčeny pochodně po jejím kruhovém obvodu a bylo hotovo. Aréně velí Arokkh, skřet s obtížně vyslovitelným jménem. Pokud porazíte oba dva žoldáky, které proti vám pošle, získáte cenu pro šampiona arény - slušný jednoručný meč.

Hned vedle arény stojí capedunská věž, nebo-li maják. Jedná se o dominantu vesnice, kterou mohou dobrodruzi spatřit z velké dálky. Dokonce až z vesnice Ardea. Po příchodu skřetů věž ovšem slouží spíše jako vězení. A vězeň je pro skřety neobvykle cenný. Hashishin Gamal jim totiž prodal bývalého paladina Wenzela z Montery, kterého nyní skřeti usilovně vyslýchají, zatím ovšem bez úspěchu.

Kromě samotného města můžete narazit na pár zajímavých míst v jeho okolí. V bezprostřední blízkosti stojí svatyně temného boha Beliara, přičemž svatyni Innose byste tu hledali marně. Po cestě z města nemůžete minout Jensovu loveckou chatrč. Jens je chlap se srdcem na správném místě, který se snaží na skřetech trochu vydělat. Pokud mu pomůžete, můžete se od něj něco naučit. Speciální pozornost si pak zaslouží rozsáhlý jeskynní komplex ve skále pod městem (viz výše).

Přestože je Cape Dun považován mnohými za smradlavou díru, skrývá v sobě i přes všechny skřety a hrůzy války a díky hudebnímu podbarvení jakousi melancholickou atmosféru, za kterou se sem možná i vy budete rádi vracet.

Fanstránku vytvořili El Kamil a kolektiv autorů. Všechna práva vyhrazena. © 2004 - 2024

Přepnout na PC verzi