Durgur, země skřetů.
Přestože panoval den, ve východních horách nepronikl na zem jediný sluneční paprsek. Temné mraky na obloze den změnily v noc. Skřetí země tvořily skály pokryté prachem. Jediné stéblo trávy tam nevyrostlo. Občas jen ze země trčel mrtvý strom, jehož koruna neměla listů. Do nejvýchodnější země skřetů, Durguru, se posílali lidé zajati ve válce, aby zde pracovali v dolech jako otroci. Těžili pro skřety kov a pak z něj vyráběli zbraně a brnění pro Marduchovu armádu.