Ztichlým lesem se pokradmu plížily dva vysoké, shrbené stíny. Co chvíli se zastavovaly a skláněly hlavy k zemi, větříce a rozhlížejíce se po temném okolí. Jen sníh jemně křupal přes jejich opatrné kroky a obě stvoření vytvářela proti jeho odleskům ve svitu měsíce podivné, až nelidské siluety. Náhle se jedna postava prudce zastavila a rukou pokynula svému druhovi, aby se zastavil též.
A druhou povídkou je opět Fanatikova Ariisova zkáza. Dnes 17.díl.
Ocitl se na studené podlaze v nějaké kruhové místnosti s jedním východem. Šíleně ho bolela hlava. Vedle něho ležel Gar-Alos, magický štít a teleportační runa. Runu schoval do brašny, ve které měl knihu, sebral štít a meč zasunul ho pochvy . Pomalu vstal a rozhlídl se. Kolem něho byly jen studené, kamenné stěny. Vyšel z místnosti na křižovatku. Rozhlídl se. Dal se cestou rovně. Neznal to tu, ale něco mu říkalo, kterým směrem se má vydat.