Gothicz.net přeje všem veselé Vánoce

Sekce: Obecné, internet / Vydáno: 24.12.2007 16:33 / Autor: Paulie / Trvalý odkaz
Veselé Vánoce a bohatého Ježíška přeje svým čtenářům celý tým webu Gothicz.net. I my jsme si pro vás připravili menší překvapení, složené výhradně z FanArtu, i když všechny zklamu, protože pokračování žádného z Garrettových děl se nedočkáte :). Ale nepropadejte panice, určitě si přijde na své.

Začneme zbrusu novým komixem, který má na svědomí Chrám Adanosův v čele s Charlym. Pokud se nepletu, je to první komix z prostředí Gothica 3. Doufám, že se vám bude dvoudílný prolog bude líbit.

A to není vše, co pro vás Charly připravil. Vánoční atmosféru doladí kresba stínové šelmy s mládětem.

Dál jsem si pro vás připravil něco ze své vlastní dílny. Povídku s názvem Tajemství Severu. Pro začátek si můžete přečíst krátký prolog a první kapitolu s názvem Objev.

Gorn se posadil do křesla s přehozem z bizoní kůže a začal všechno vyprávět. Několikrát zlostně udeřil pěstí do dlaně, když jmenoval skřety a toho tlustého Grubuze, který si o sobě příliš mnoho myslí. Runak sledoval Gornovo počínání v naprostém klidu a na jeho vyzáblé staré tváři začínal pomalu vystupovat úsměv. Dlouho tam však nevydržel. Když začal Gorn hovořit o podivném jevu, který na všechny na nádvoří uvalil strach a pocit nejistoty, Runak se zarazil a do očí se mu dostal podobný skelný výraz, jako viděl Gorn v očích mužů, kteří se snažili povalit sochu. Runak začal kroutit hlavou a snažil se Gorna přerušit, Gorn zareagoval rychle a pustil druida ke slovu.


A teď již v duchu klasiky. Stranger po dlouhé době zapracoval a vás jistě potěší 5.pokračování povídky Godslayer 2.

Čtyři skřeti pod pahorkem na sebe nic netušíc hlasitě vrčeli a chrčeli, jako by se domlouvali, když z ničeho nic prolétla vzduchem dýka a zabodla se jednomu z nich přímo do krku. Skřeti zmlkli a zděšeně se podívali na svého druha, který se dusil vlastní krví. V tu chvíli i skřetům došlo co se děje, ale bylo pro ně příliš pozdě. Proti nim se řítilo pět válečníků se zbraněmi v ruce.


A na závěr je tu zakončení Fanatikovy povídky Údolí stínů.

Samotné údolí je pokryté ztuhlou lávou a jeho okraje tvoří svahy dvou aktivních sopek, tyčící se až do nebes. Z obou kráterů stoupal jemný sloup černého dýmu a popela. Odtud nebyl žádný únik. Po černých, strmých svazích sopky, pokrytých nesčetným množstvím děr, se nedalo vyškrábat. Po zemi se válela lehká mlha.

Rozhlídli se kolem sebe. Nikoho neviděli. Po těle jim vyrazil studený, palčivý pot. Měli strach. Dolehla na ně úzkost. Musí se tomu postavit čelem. Teď už není cesty zpět. Musí uspět.


Načítám data ...
Nahoru