Na pořadu dne tentokrát jsou dva nové díly Stmívá se od Lucanuse, ve kterých se znovu setkáme s Vyvoleným a dozvíme se více o novém šampionovi temného boha Beliára.
Samozřejmě Vás neochudíme ani o krátký úryvek ...
"Potřebuji vidět vězně," vznesl svůj požadavek.
Russela to zarazilo, ale nic nenamítal a zavedl jej přímo do vězení.
"Ve které cele je Thorus?" otázal se.
Russel zvedl ruku a ukázal na dveře na konci chodby. Eldar ze zdi sundal klíče a došel ke dveřím. S neblahým očekáváním strčil klíč do zámku a otočil jím. Nadechl se a otevřel dveře. Russel zalapal po dechu a vtrhl do cely. Okamžitě se sklonil k vojákovi ležícímu na podlaze.
"Je mrtvý," zašeptal směrem k Eldarovi.
Russela to zarazilo, ale nic nenamítal a zavedl jej přímo do vězení.
"Ve které cele je Thorus?" otázal se.
Russel zvedl ruku a ukázal na dveře na konci chodby. Eldar ze zdi sundal klíče a došel ke dveřím. S neblahým očekáváním strčil klíč do zámku a otočil jím. Nadechl se a otevřel dveře. Russel zalapal po dechu a vtrhl do cely. Okamžitě se sklonil k vojákovi ležícímu na podlaze.
"Je mrtvý," zašeptal směrem k Eldarovi.
Povídku Stmívá se čtěte na webu v sekci Fanart - Povídky.
To ale pro dnešek není vše. Jak jste se mohli již dočíst v novém vydání vynikajícího měsíčníku Nordmarská Orlice, jenž se zaměřuje především na FanArt na našem foru, nově naleznete na webu i povídku Padlý paladin.
Její příběh, odehrávající se několik let po Válce se skřety, nás zanese na ostrov Khorinis. Přesněji do tábora uprchlíka a bývalého elitního paladina, který se právě v myšlenkách vrací k událostem, znamenající jeho pád mezi spodinu. K noci, v níž ztratil vše, na čem mu záleželo.
Domobrana je mu ale v patách, proto nezbývá, než se vydat na dlouho cestu, na jejímž konci jen možná čekají odpovědi, ale určitě pomsta.
I tentokrát přinášíme krátký úryvek.
Za to z mého hrdla se vydral zběsilý křik. Křičel jsem, jak smyslů zbavený, tolik, kolik mi to omámené tělo a hlasivky dovolovaly. Škubl jsem Elisabethininou dlaní, kterou jsem svíral ve své, abych se dostal ještě blíž. Ještě kousek. Uzlíček se jí svezl z hrudi a zastavil se přímo před mou tváří. Třesoucíma se rukama jsem jej rozmotal. Děťátko mělo zavřené oči, vypadalo, jako kdyby spalo, ale drobný hrudník se nehýbal. Látka, do které bylo oblečeno, byla také nasáklé krví. Zavřel jsem oči a nechal slzy volně stékat po tváři. Dokola jsem mezi nekontrolovatelnými vzlyky opakoval jejich jména. Křičel jsem je do mlčící místnosti, dokud nedorazila domobrana. Vtrhla do domu a obstoupila mě. Bylo jich pět, možná šest. Nevím. Ležel jsem vedle mé ženy, levou rukou jí hladil po vlasech a pravou rukou jsem k sobě tiskl dítě. Nechtěl jsem je opustit. Za žádnou cenu.
Potom mě úder jílcem meče do zátylku snesl přímo do náruče bezvědomí a umlčel tak můj hlas plný bolesti.
Ten den mne Innos opustil.
A já jeho.
Potom mě úder jílcem meče do zátylku snesl přímo do náruče bezvědomí a umlčel tak můj hlas plný bolesti.
Ten den mne Innos opustil.
A já jeho.
Prolog povídky Padlý paladin čtěte na webu v sekci Fanart - Povídky.
Přejeme příjemné čtení.
