První dojmy z hraní Fall of Setarrif

Vydáno: 27.10.2011
Autor: Jémák

Fall of Setarrif - název který ve mně nevzbuzoval žádné naděje na podařenou hru, žádné emoce a ani žádné očekávání. Hra, kterou jsem v podstatě nechtěl ani hrát, i když jsem se k ní tedy nakonec dostal. Po dohrání Arcanie a předcházejících recenzích právě na tento datadisk, které nebyly nikterak příznivé, jsem ani od datadisku nic převratného nečekal, což se také nakonec potvrdilo. Ale o celkovém dojmu ze hry si můžete přečíst v následujících řádcích.

Instalace proběhla bez problémů, nenarazil jsem na nic, co by vyžadovalo moji pozornost - Další, Další, Dokončit a Spustit. Samotné nabíhání hry bylo také milé překvapení - na začátku vybrat obtížnost hry (obtížnost Gothic byla snad samozřejmostí), možný import postavy z Arcanie, výběr povolání (mág, bojovník, lovec) a spuštění samotného Intra, které nastartovalo začátek konce. Pak chvilka nahrávání a spuštění hry - kde jinde, než u brány Thorniary, že? Následné zadání úkolu se již neslo v duchu Arcanie - proskočení rozhovorem a propátrání nové lokace.

Grafika byla samozřejmě skoro bezchybná, vše krásné, možná až pohádkové. Není to již to, nač jsme byli zvyklí v dobách Gothic 1 anebo Gothic 2. Samotné nastavení grafiky mi také zabralo nějakou tu minutu - moje první volba vše na maximum (tedy kompletně vše, co jsem v nastavení hry nalezl) se ale nesetkalo s úspěchem - hra se sekala a nedělala dobrotu. Proto jsem sáhl po nabídce vše na maximum (což ale v nastavení snižuje nastavení Particle Quality z High na Medium a Shadow Quality z Ultra na High), což se nakonec osvědčilo a tak jsem s tímto nastavením mohl vyrazit objevovat krásy a taje severovýchodního pobřeží ostrova Argaanu.

Samotný začátek funguje tak, že si zvolíte povolání, které vám je nejbližší a následně si pak ve hře nastavíte vše tak, jak uznáte sami za vhodné - dle vámi vybraného povolání jsou již některé dovednosti naučené a navíc máte k dispozici hned ze začátku další body. Takže zde neplatí to, co nám připadalo jako standard - na začátku slaboch, na konci hrdina. Zde to zkrátka takto neplatí - navíc máte hned ze začátku i silné brnění (opět dle výběru povolání) a i zbraně nejsou nejhorší. Kde jsou doby klacků a rezavých mečů.



Další putování je již jen na vás - i když by se dalo říct, že jediné co se vám nemůže v FoS stát je to, že byste zabloudili. Toto je dle mého jeden z hlavních problémů hry - cesta vás vede pořád dál a dál, nikde žádné pořádné zákoutí, nikde nic, co bychom nově objevili po několikátém rozehrání. Jdete pořád kupředu, čas od času nějaký bezduchý souboj typu - klik, klik sem, klik, klik tam a zase zpátky. Tedy nic, co by vyžadovalo nějaké větší přemýšlení anebo dokonce určitý perk, který by vás v boji proti určitým nepřátelům nějako zvýhodňoval. Zkrátka a jednoduše takto dojdete až do Setarrifu, který leží o něco dále na pobřeží. Samotný Setarrif je také velké zklamání, jelikož se v podstatě jedná jen o několik různě prokřížených cest, které vás vždy dovedou k nějakému cíli.

Plusem je, že se zde setkáte se všemi starými známými - od Gorna, přes Miltena, až třeba po Leeho anebo Hagena. Jelikož jsem již některé z nich viděl v Arcanii, nebyl pro mě jejich vzhled nijak překvapující - překvapení u mě ale způsobil vzhled Leeho - statného žoldáka, který svoji muskulaturou a ošlehanou tváří vzbuzoval respekt. Když jsem ho ale nyní spatřil poprvé, nevěřil jsem svým očím - ze statného žoldáka tuctovým generálem. Co více k tomu dodat - potkal ho osud všech, kteří měli tu smůlu a dostali se do světa Arcanie. O příběhu se moc rozepisovat nebudu, jelikož v podstatě celkem žádný není - ani úkolů ve hře nečekejte přehršle, zkrátka je to část hry, která měla být spíše součástí základní hry, než vydána jako samotný datadisk. Rozšíření typu Noc Havrana tedy zde rozhodně nečekejte, nic tak velkolepého a promakaného zde není.

Další průběh hry se vměstnal do častého pobíhání po Setarrifu, zabíjení nepřátel a plnění úkolů typu "dojdi tam a tam, zabij vše, co ti stojí v cestě, seber tam to a to a dones to sem". Zkrátka tedy nic originálního, co by v nás mělo zanechat nějakou trvalejší stopu. Nečekal jsem od tohoto nic světoborného, ale pravdou je, že nic takto nudného a bezduchého jsem dlouho nezažil. Odhadované čtyři hodiny utekly jako voda a aniž bych se pořádně rozkoukal, stál jsem proti závěrečnému bossovi. Ani zde nic nového - schválně, jestli uhádnete, kdo tímto bossem je? Samotný boj netrval moc dlouho, stačilo si zažít jednoduchý princip, který boss využíval a byl mrtev. Následovalo závěrečné outro a návrat do menu. Samozřejmě jsem si začátek také zkusil za dvě zbývající povolání, ale ani tam jsem nenašel nic, co by mě mělo přinutit, abych hru dohrál podruhé, popř. potřetí. Takže teď už jen odinstalování a bude hotovo.

Závěrem bych chtěl říct, že se určitě najde mnoho hráčů, kteří se na datadisk těší, a bude je bavit. Já se ale mezi ně bohužel počítat nemohu - od hry jsem tedy nic nečekal a moje očekávání se potvrdilo, čímž jeho jakékoliv další hraní pro mě skončilo. Nebudu vám ale rozhodně vnucovat svůj názor, ten si dozajista uděláte každý sám.

Fanstránku vytvořili El Kamilkolektiv autorů.
Všechna práva vyhrazena.
© 2004 - 2021 TOPlist

Jsme na Facebooku
Přepnout na PC verzi
Načítám data ...
Nahoru