Zrak se mi pomalu vracel. Jako první vyvstaly temně rudé barvy požáru. Pak jsem spatřil zuřivě se klátící a svíjející se obrysy postav přímo přede mnou. Zombie! Pud sebezáchovy mi pomohl vyškrábat se na nohy. S velikým údivem jsem opřený o hradbu a neschopný pohybu sledoval divadlo, které se přede mnou odehrávalo. Nemrtví se klátili jako v nějakém šíleném záchvatu. Váleli se po zemi v křečích, rvali ze sebe maso a zdálo se, jakoby je nějaká neviditelná obří ruka tlačila do země. Zdvihl jsem oči k nebi a spatřil, že i v mracích nastala změna. Místo zelenkavého světla se teď v černém otvoru míhaly bílé blesky a divoce bily do temných mračen.