Musím se nějak dostat odsud pryč jinak jsem na kaši a žádnej odznak kurýrů mágů vody mi nepomůže. Rychle jsem se rozhlídl a jediná cesta která byla možná, byla skočit na střechu jednoho z domů v podhradí. Rudobaroni už byli skoro za mnou. Tak jsem se rozběhl a skočil na první zeď a skočil na první barák pode mnou. Byla to docela výška, ale jen jsem si trochu narazil prdel o nějakej parapet.Rozběhl jsem si k nejbližší bráně a asi deset metrů před bránou jsem se zastavil a šel klidným krokem. Jelikož u téhle brány ještě nevěděli co se stalo, prošel jsem okolo nich jako nic. A ještě jsem se s nima slušně rozloučil.Pak když si uvědomili kdo sem začali po mě všichni střílet z kuší, ale to už jsem byl dávno z dostřelu.

Co nejrychleji jsem šel do sektovního tábora. Bylo nádherný počasí, takže jsem si cestou smotnul brko a totálně vyhuleném jsem si to štrádoval k sektářům. Cestou na mě chtělo zaútočit pár mrchožroutů, ale neměl šanci. Byl jsem nadopovaném drogou z bažin tak silně, že jsem mrchožrouty rozsekal během vteřiny. A s ještěrkami to bylo to samé. Došel jsem před bránu do Sektovního tábora a vešel smělo dovnitř do areálu. Řekl jsem si, že když už jsem tu, tak že si nakoupím nějaký zásoby. Všechno potřebné jsem nakoupil u starého známého Fortuna. Měl dobré zboží a taky ne moc drahé. Promluvil jsem si ještě s jedním kámošem z Khorinidu jménem Lester a potom jsem šel hned k Y Berionovi. Vešel jsem do chrámu a hned při vstupu jsem ucítil pálící se drogu z bažin. Začal jsem trochu nasávat a pokračoval jsem k malému trůnu na kterém seděl Y Berion a vedle něho stáli dvě velice pěkně urostlé dívky. "Už dlouho jsem s žádnou pořádnou ženskou nebyl" řekl jsem si sám pro sebe.

Pozdravil jsem Y Beriona a předal jsem mu dopis. On jediný vypadal jako kdyby nic nevěděl, takže jsem v tom nebyl sám. Čekal jsem až ho přečte a snažil jsem se seznámit s jednou z těch slečen. Ale nechtěla se mnou mluvit. Tak jsem se kochal jen jejím zevnějškem. Ale i tak jsem si připadla jako v ráji. Byla jen lehce oděná a velice pěkně vyvinutá, všechny její vnady neměli šanci se vejít do tak malého oblečku.

Pak mě najednou ze snění vyrušil Y Berionův hlas a říká: " To je velice zajímavé, máme se oba dostavit za tří dny, až bude úplněk, na skálu nad tímto chrámem. S podpisem Xardas, Saturas a Corristo" . Nečekal jsem že se to bude ještě týkat mne. Myslel jsem si že tento úkol končí tím, že odnesu tento dopis Y Berionovi a pak hurá domů. A vono hovno. Byl jsem zvědav co tam na mě čeká a proč mě potřebují. Doufám že tam nebudu použit jako obětní beránek.

Tři dny v Sektovním táboře jsem prožil celkem v poklidu. Byl jsem permanentně zhulenej a když se naskytla příležitost, tak jsem si zabil pár potvor okolo tábora, nebo jsem se vydal do bažin ulovit se nějakého toho žraloka. Byli to pěkné bestie. Jednou jsem měl dokonce namále, když na mě jeden žralok vystartoval s takovou rychlostí jakou bych vůbec nečekal, ale nakonec mi pomohl jeden templář jménem Cor Angar. Docela jsem se s ním spřátelil a trávil jsem s ním celkem dost času. Ale nebylo k ničemu, naučil mě novým dovednostem s obouručním mečem a naučil mě taky pár zajímavostí o bylinách.

Začínal se přibližovat úplněk. Byla už noc a šel jsem si lehnout, když jsem zrovna upadl do hlubokého a nečekaného snění. Zdálo se mi, že se stane něco, co ovlivní děj v kolonii. A najednou jsem se probral a poslední den v Sektovním táboře se krátil...