Jmenuji se Ayra a jsem dcerou krále Rhobara. Velitelka jeho královských vojsk a nejlepší bojovnice široko daleko. Také patřím k mágům vody a umím kouzlit bez pomoci svitků a kouzelných run.

Jednou pozdě v noci jsem šla po nádvoří hradu a našla jsem pod takovým malým stromkem malé vejce. Po důkladném prozkoumání jsem zjistila že to je dračí vejce. Sice vím jak může být nebezpečný drak hlavně, když vyroste, ale zvědavost se něco dozvědět o dracích mi nedala a tak jsem ho vzala do mé komnaty. Radši jsem si tuhle událost nechala pro sebe, protože mágové a můj otec by ho chtěli zničit. Zvláště potom co dorazily zprávy o armádě temnot na Khorinisu. Jak čas ubíhal tak se z vejce vyklubal malý dráček, který později vyrostl do takové výšky, že jsem nevěděla kam ho schovat. Najednou jsem se lekla, protože drak na mě promluvil:" Neboj se o mě já se mohu proměnit v jakékoli zvíře! Třeba i v člověka potom bys mě mohla mít za svého strážného a nikdo by neměl žádné podezření!!". On umí mluvit?! Tohle mě trochu zarazilo, ale nemám ho kam schovat a magie by mi v tomhle moc nepomohla.

" Tak dobře vypadá to jako nejlepší řešení! Nepokusíš se mě zabít ani utéct že ne?? To bych tě potom musela usmažit za živa Ohnivou bouří a nebylo by to moc příjemné to ti povím!!" V tu chvíli než drak stačil odpovědět na mou otázku někdo za mnou rozrazil dveře. Když jsem se otočila, stáli tam mágové v čele s mým otcem králem Rhobarem. Otec promluvil jako první:"USTUP!!" zařval na celou místnost. " Ustup! Ať tuhle přerostlou ještěrku pošleme na věčnost! " na draka se díval s velkým odporem. " Otče nech ho žít! On není nebezpečný! Kdyby byl tak tu už dávno nejsem! " Pokoušela jsem se ho ještě přemluvit, ale marně! Podařilo se mi jenom draku získat ještě nějaký čas života. Mágové draka připoutali ohnivě žhnoucími okovy ke zdi, aby se nemohl hýbat a ani utéct. Poté následoval ostrý rozhovor s mým otcem. " JAK SIS MOHLA DOVOLIT VYCHOVAT TAKOVOU PŘÍŠERU?! NAPADLO TĚ VŮBEC CO BY SE STALO KDYBY UTEKLA A ZAČALA PÁLIT MĚSTO?! CO BY SI O MNĚ POTOM LIDÉ POMYSLELI?!" S lehkým povzdechem se na mě po dlouhé době řvaní zase podíval. " Ráno nařídím mágům, aby ho zabili! To je mé poslední slovo. Radši běž a rozluč se s ním!" To sem nemohla nechat jen tak! "Tak dobrá otče jestli ho chceš nechat zabít, tak to radši s ním odjedu na Khorinis. Kde ho nebudeš mít na očích!" Sebrala jsem se a běžela za drakem jak nejrychleji to šlo. Doběhla sem ke dveřím a zavřela dveře, aby sem když tak nemohli Paladinové. "Co se děje??" podíval se na mě drak vyděšeně. " Nic jen odlétáme na ostrov Khorinis! Nebo se můžeme teleportovat jestli se ti nechce letět! Jdeš se mnou??" Podíval se na mě zamyšleně. " Jo půjdu s tebou! Každopádně je to lepší než se tady nechat zabít! Ale radši nás teleportuj ještě mám ztuhlá křídla!" vrhl na mě trochu bolestný, ale významný pohled. " Tak je rozhodnuto! Ještě sundat ty okovy". Musím najít nějaké zaklínadlo. Už to mám: " THE MYSTIC FIRE!!!" Okovy se uvolnili a drak byl volný. Už přicházeli paladinové, aby mě zastavili, ale přišli pozdě magická formule pro teleport už byla vyřknuta. Náhle jsme se přesunuli do hor k nějaké věži nebo spíše pevnůstce.