Stmívá se - 1.série

Přehled povídky

Autor

Lucanus (alias Lord Smoug)

Diskuse

zde

Hodnocení

1,36 | 97x | Vaše: -
Hodnocení uloženo.
Chyba při ukládání.

Vybrat sérii

Seznam dílů 1.série

10.díl - Stmívá se

Eldar seděl na posteli ve svém Vengardském sídle a uvažoval o tom, co vše se stalo a co ještě musí udělat. Byly to již tři hodiny, co se vrátil z oběda s králem. A od té doby tu seděl a přemýšlel.
Bylo jasné, jaká bude reakce panovníka, až se dozví absolutně vše. Nejdříve zdvořile poděkoval Ayshe za pomoc, kterou Eldarovi poskytla a pak si vzal Eldara a Leeho stranou, aby s nimi probral nutné záležitosti.
Po dlouhé a rozohněné debatě se nakonec usnesli, že bude nezbytné spojit se s Nordmarem. Král byl od začátku proti, protože velice dobře věděl, jaká bude reakce jeho obyvatelstva a hlavně, učinit tento krok, znamenalo přiznat svou chybu, což byla velká zkouška pro jeho hrdost.
Nakonec po dlouhém naléhaní Eldara i Leeho na vše přistoupil a dohodli se na tom, že generál společně s Paladinem a Ayshou hned zítra vyrazí do Nordmaru.
Měli cestovat jen oni tři, protože doprovodná jednotka by vše jen zbrzdila a vkročit do Nordmaru s ozbrojenou družinou by na Klany nemuselo učinit dobrý dojem.
Po té se rozešli do svých sídel, aby se připravili. Od té doby Eldar vzpomínal na staré časy. Na časy, kdy se s Thorusem přátelil. Byl to právě Thorus, kdo mu povolil předstoupit před Gomeze a tím pádem i zabránit Spáčovi ovládnout Hornické údolí. A později to byl opět on, kdo mu v táboře banditů v Jharkendaru povolil propustit kopáče.
Pak si vzpomněl na jejich setkání v Trelisu, kde to byl pořád ten starý Thorus. Jejich souboj před branou Trelisu mu v mysli zůstal zcela jasně.
I když byl vždy na straně jeho nepřátel, nikdy spolu nezkřížili zbraně. Až v ten osudný den, kdy rebelské síly Nemory napadly Trelis.
Z nostalgie jej vytrhl Ayshin hlas, který jej volal k večeři. Vstal a sešel do přízemí, kde se usadil ke stolu, stále však napůl zahloubán do svých myšlenek.
Během jídla nepromluvil, i když věděl, že se do něj Aysha vpíjí pohledem a čeká, až se jí svěří se svým trápením. Byl tak zabraný do přemýšlení, že ani nevnímal co přesně jí.
Po jídle se zvedl a opět se odebral do ložnice, kde ze sebe stáhl svůj oděv a uložil se do postele, stále ještě zahloubán do svých myšlenek. Pochvíli se k němu připojila i Aysha. Ani nevěděl, že přišla, dokud se její ruka nedotkla jeho tváře.
Nepřítomně se na ni podíval. Byla tu, byla s ním a její přítomnost dodávala jeho duši pocit klidu.
"Copak tě trápí?" Otázala se.
Eldar si dlouhou dobu rozmýšlel odpověď.
"Znal jsi ho dlouho, že?" Položila další otázku. "Myslím toho Thoruse."
"Ani ne." Odpověděl Eldar. "Sotva něco přes rok, ale myslel jsem, že byl mým přítelem. Ať už ale byl nebo ne, teď je z něj můj nepřítel. Já však stále nemohu zapomenout na to, že mým přítelem byl a že mi několikrát pomohl."
"Tak tohle tě trápí." Pronesla, když se odmlčel.
"Ano." Pokračoval Eldar. "Přesně tohle. I kdybych měl tu možnost, nevím, jestli bych to dokázal udělat. Nevím, jestli bych dokázal zabít starého přítele."
"Takovéhle myšlenky by tě neměly sužovat, lásko." Řekla a přitulila se k němu. "Na tuhle situaci stejně nenajdeš odpověď, dokud před ni nebudeš postaven a nebudeš ji muset řešit."
Zhluboka se nadechl a ucítil vůni jejího parfému. Exotickou a smyslnou.
"Já vím, že ne." Odpověděl a objal ji.

Ráno nebylo tak studené jako na severu, ale i zde už byly znát příznaky přicházející zimy. Chladný vánek si pohrával s Ayshinými dlouhými, černými vlasy, zatímco čekali na nádvoří na příchod krále a Leeho.
Po chvíli se oba objevili ve dveřích paláce a kráčeli k nim jistým, rázným krokem. Zastavili až těsně před nimi.
Král je pozdravil gestem hlavy a Lee ospale zahuhlal něco ve smyslu přání dobrého rána.
"Víte kam jdete a proč." Spustil svůj monolog král.
"Závisí toho na vás hodně, ale věřím, že se s tímto úkolem hravě vypořádáte. Ve Faringu na vás bude čekat teplé oblečení, které v Nordmaru jistě dobře využijete."
Král se odmlčel a po chvíli pokračoval.
"Jediné, co vám teď mohu na cestu dát je přání úspěchu. Žehnám vám ve jménu Innose, Pána Ohně. Jděte a vraťte se v pořádku."
Eldar přikývl na znamení souhlasu a Lee opět něco ospale zabručel, ale smyslu jeho slov nebylo rozumět, neboť svoje prohlášení doprovodil hlasitým zívnutím.
Otočili se ke králi zády a vyšli branou vstříc dalšímu dobrodružství.
"Tohle vstávání mě zabije." Zabručel Lee, když prošli branou a vyrazili na sever.

Cestou moc nemluvili a postupovali rychle k severu, takže za necelé tři hodiny byli před Faringem.
Zde se zdrželi jen krátce. Pouze na tak dlouho, aby si vzali zásobu vody a oblékli si teplé vybavení, které bylo toliko nutné v Nordmaru.
Ještě před polednem již stáli před branou u průsmyku. Zde Eldar prohodil několik málo slov se strážným.
Když byli z dohledu od brány, podělil se o své domněnky s Ayshou a Leem.
"Poslední zbytky skřetů se stáhli od průsmyku včera odpoledne. To není dobré."
"Proč?" otázal se generál. "Snad nemyslíš, že by..."
"Ano." Přerušil jej vyvolený. "Slyší volání svého nového vůdce. Stmívá se. Začíná další válka. A ta vypukne právě tady. Právě v Nordmaru."
Načítám data ...
Nahoru