Stmívá se - 1.série

Přehled povídky

Autor

Lucanus (alias Lord Smoug)

Diskuse

zde

Hodnocení

1,36 | 97x | Vaše: -
Hodnocení uloženo.
Chyba při ukládání.

Vybrat sérii

Seznam dílů 1.série

9.díl - Král Rhobar II.

Sotva prošel branou, uviděl Leeho, jak mu kráčí naproti, po boku s Ayshou, teď již naprosto střízlivý a notně rozčílený.
"Kde jsi k čertu byl? Hledám tě celou věčnost a ty se pak jen objevíš v bráně, jako by se nic nestalo," spustil na něj generál.
"Co se stalo?" otázal se Eldar.
"Nic, jen to, že se tady kolem potuluje až příliš lidí, který se tě snažej zabít," vyváděl dál Lee. "A ty si jen tak odejdeš z města, navíc beze zbroje a jen s mečem."
"Myslíš, že bych se nezvládl postarat sám o sebe?" odpověděl mu neméně ostře Vyvolený.
"Právě ty bys mohl vědět, že to já zvládnu líp než celý tohle město!"
"To jsem zrovna včera viděl," trefil generál přímo do černého.
Eldar zrudl ve tváři a v očích mu zahořely nebezpečné plamínky ledového hněvu.
Dřív, než stačil něco říci, vložila se do rozhovoru Aysha.
"Měli jsme o tebe jen strach. Když ti vrazi nepozorovaně přijdou do města, aniž by vzbudili podezření, jen Innos ví, kde na tebe mohou ještě čekat."
Tahle odpověď ho uklidnila.
"Promiň Lee," zašeptal.
"To je v pohodě," odvětil generál. "Trošku jsem zapomněl, že už nejsi ten mladý vyjukaný kluk z Kolonie."
"Nic se nestalo," zareagoval Paladin. "Můžeme zítra vyrazit?"
"Ano," odpověděl Lee. "Za úsvitu budou muži připraveni."
Eldar přikývl.
"Za hodinu se sejdeme na večeři," zakončil rozhovor vrchní velitel královských vojsk a otočil se k odchodu na radnici.
Eldar s Ayshou se otočili a odešli do, teď již uklizené, chatrče.
Zde si, s Ayshinou pomocí, sbalil své věci. Jelikož jich neměl moc, dorazili do nově vybudované hodovní síně s předstihem.
Seděli vedle sebe potichu a drželi se za ruce.
Za čtvrt hodiny se začali scházet stráže a chvíli po nich dorazil i Lee s Anogem a Inogem.
V klidu se navečeřeli, tentokrát však již bez alkoholu.
Vypadalo to, že Lee i Eldar hodlají dodržet slib, který si dali při svorném "dýchánku" u řeky.
Po večeři, při které prohodili jen pár nejnutnějších slov, se odebrali na kutě.
Eldar s Ayshou dorazili do chatrče, ve které měli nocovat.
Eldar si svlékl zbroj a v tu chvíli si uvědomil, že budou potřebovat ještě jedno lůžko. Otočil se k Ayshe, s úmyslem oznámit jí, že bude spát na zemi.
Strnul překvapením. Aysha už proti němu stála vysvlečená.
Její tělo bylo dokonalejší, než si vůbec dokázal představit, když ji viděl jen v jejím oděvu.
Otevřel ústa, aby něco řekl, ale sám v tu chvíli nevěděl co.
Aysha mu položila prst na ústa, čímž jej umlčela.
Přivinula se k němu, začala jej líbat a rukou mu rozepnula opasek.
Oba dva se položili na postel.
"Miluji tě," zašeptala ...

Svítání bylo chladné, ale velice krásné. Eldar s Ayshou stáli na náměstí a sledovali, jak slunce postupně získává nadvládu a rozsvětluje okolní temnotu svými paprsky.
Ze dveří radnice vyšel Lee a protáhl se.
"Dobré ráno. Jak jste se vyspali?"
"Skvěle," zalhal Eldar, kterému se již tvořily kruhy pod očima.
Bylo to už hodně dlouhou dobu, co se pořádně vyspal. Vlastně už od osvobození Ishtaru, i když teď si vzpomínal, že ještě minimálně tři noci před touto událostí pořádně nespal.
Chvíli jen tak všichni tři stáli, ale pak dorazil doprovodný oddíl, oni se otočili, prošli severní branou a stočili se k cestě na jihovýchod do Vengardu.

Bylo již poledne. Vengard propukl životem, neboť chvíli před polednem vešli do města, k údivu všech měšťanů, generál Lee spolu s Prvním Paladinem. Co však měšťany udivilo nejvíce, byla překrásná žena, kráčející hrdě a vznešeně, po boku Vyvoleného.
Obyvatelstvo to udivilo. Paladina velice dobře znali, ale ještě nikdy neviděli po jeho boku nějakou ženu, a to i přesto, že jeho návštěvy ve Vengardu bývaly velice časté.
Příchozí si jejich údivu zdvořile nevšímali a prošli na palácové nádvoří.
Zrovna když se chystali vejít do paláce, Aysha Eldara zastavila.
"Nikdy jsem nebyla v blízkosti takto významné osoby a vůbec netuším, jak se mám chovat?"
"Při příchodu poklekni, ale víc nic. Nech mluvit mě," odpověděl jí Eldar.
Aysha přikývla a prošli dveřmi.
Ocitli se v překrásně vyzdobené místnosti. Královské vlajky splývaly dolů po bílých zdech, tapisérie, vyšívané zlatem a stříbrem, se ve vánku, který vnikal do místnosti oknem, jemně vlnily.
Ayshu však nejvíce zaujal muž, který seděl na trůně, a ke kterému teď směřovali. Snažila si jej co nejlépe prohlédnout.
Rudě vyšívaná zbroj, s jeho erbem Stínové šelmy na hrudi, vyhlížela velice elegantně.
Pohlédla do královy staré tváře. Jeho oči ji zkoumaly pohledem, který působil, jako kdyby ji měl propálit skrz naskrz. Bílé vlasy mu splývaly až na ramena. Pohled ji sklouzl na jeho pravé rameno, nad nímž vyčníval jílec meče.
"Vypadá starý," pomyslela si. "Nepochybně však s tím mečem pořád dokáže být velice nebezpečný."
Zastavili před trůnem.
Aysha poklekla, ale Eldar s Leem zůstali stát. Nikdy si před králem neklekali a on to po nich nikdy nevyžadoval. Až na výjimečné případy, které vyžadovaly rychlé rozhodnutí a řešení, s nimi jednal jako se sobě rovnými.
Král povstal. Pokynul Leeovi a Eldarovi na pozdrav a gestem ruky pobídl Ayshu aby vstala.
Pak promluvil na Eldara.
"Tvůj posel už dorazil a přinesl velice znepokojivé zprávy, doufám, že mi při obědě vše objasníš. Ale teď mi představ tuto překrásnou mladou dámu, která, jak tuším, tu určitě není bezdůvodně."
"Rhobare," pronesl Vyvolený. "Tohle je Aysha. A já jsem jejím dlužníkem za svůj život."
Ayshu Eldarovu důvěrné oslovení krále velice překvapilo.
"Je mi ctí Tě poznat, Aysho," otočil se k ní Rhobar.
"Potěšení je na mé straně, Vaše veličenstvo," odvětila Aysha.
"Oslovuj mne jménem, prosím," řekl jí. "Pokud na to někdo má právo, tak je to právě zachránce života Vyvoleného."
Aysha zrudla.
"Je to nepochybně velice zajímavá historie, jak jsi dostala Eldara ze spárů smrti, a já opět doufám, že při obědě se to vše dozvím."
Všichni tři jen přikývli.
Načítám data ...
Nahoru